Selen v těhotenství – je možné jej užívat a v jakém množství?

Veškerá živá i neživá hmota našeho světa je tvořena chemickými prvky. V lidském organismu plní nejen stavební funkci, ale také se podílejí na nesčetných biologických procesech, které jsou nezbytné pro správné fungování buněk, tkání a orgánů. Jedním z těchto mikroživin je selen – živina nezbytná pro správný průběh mnoha fyziologických procesů.

1. Selen v dějinách
2. Od toxinu k nezbytné složce
3. Co jsou selenoproteiny?
4. Doporučené dávky selenu
5. Bezpečné množství selenu
6. Nejlepší zdroje selenu
7. Měla by každá těhotná žena užívat doplňky stravy se selenem?
8. Stojí za to sáhnout po doplňcích stravy?
9. Co říkají vědecké studie?
10. Na co je třeba dbát při užívání doplňků stravy?
11. Shrnutí
12. FAQ – nejčastěji kladené otázky

V souladu se zdravotními tvrzeními schválenými Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) přispívá selen mimo jiné k normálnímu fungování imunitního systému a k normální funkci štítné žlázy. Není tedy divu, že otázky týkající se jeho příjmu často kladou těhotné a kojící ženy, u nichž je potřeba tohoto prvku vyšší než u ostatních zdravých dospělých.

Selen v dějinách

Selen objevil v roce 1817 švédský chemik a lékař Jöns Jacob Berzelius. Během výzkumu prováděného ve stockholmské továrně na kyselinu sírovou si všiml červenohnědého usazeniny hromadící se na dně technologických nádrží. Zpočátku se domníval, že má co do činění s již dříve známým telurem, avšak podrobnější analýzy prokázaly, že objevil zcela nový prvek. Nově objevený prvek pojmenoval selen, podle řeckého slova selene, což znamená Měsíc. Tento název navazoval na tellur, jehož název pochází z latinského tellus – Země.

Od toxinu k nezbytné složce

Více než sto let byl selen považován především za prvek toxický pro lidi a zvířata. Teprve v roce 1957 Klaus Schwarz a Calvin Foltz prokázali, že je nezbytnou složkou stravy savců. Jejich výzkumy odstartovaly zcela nový pohled na biologickou roli selenu. Další průlom nastal v roce 1973, kdy bylo objeveno, že selen je součástí zvláštní skupiny bílkovin – selenoproteinů. Právě ty se podílejí na mnoha procesech probíhajících v organismu, mimo jiné i na správném fungování imunitního systému, což se odráží ve schválených zdravotních tvrzeních EFSA.

Co jsou selenoproteiny?

Selen se do organismu vnáší hlavně ve formě dvou aminokyselin – selenometioninu a selenocysteinu. Aminokyseliny představují základní stavební kameny bílkovin, zatímco selenocystein je charakteristickou složkou výše zmíněných selenoproteinů.

Mezi nejlépe prozkoumané patří mimo jiné:

• glutationové peroxidázy,
• thioredoxinové reduktázy,
• jodtyroninové dejodázy,
• selenoproteiny P, R, N a K.

Dosud bylo u člověka identifikováno přibližně 25 různých selenoproteinů, z nichž mnohé se podílejí na procesech probíhajících v imunitním systému. Například glutathionové peroxidázy pomáhají chránit buňky před oxidačním stresem, zatímco selenoprotein K se podílí na regulaci procesů probíhajících v imunitních buňkách.

Kromě imunitního systému se selenoproteiny podílejí také na mnoha procesech probíhajících v endokrinním, nervovém a svalovém systému. Obzvláště dobře je známa role jodtyroninových dejodáz, které se podílejí na metabolismu hormonů štítné žlázy. Je však třeba zdůraznit, že účast selenoproteinů v těchto procesech automaticky neznamená, že suplementace selenu přináší prospěch každému člověku. Oprávněnost suplementace by měla být vždy posuzována individuálně.

Doporučené dávky selenu

Vzhledem k tomu, že aktivita mnoha selenoproteinů závisí na dostatečném příjmu selenu, stanovili odborníci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) hodnoty adekvátního příjmu (AI – Adequate Intake), které jsou považovány za dostatečné pro většinu zdravé populace.

Tyto hodnoty jsou následující:

• kojenci (7–11 měsíců) – 15 µg
• děti (1–3 roky) – 20 µg
• děti (4–6 let) – 25 µg
• děti (7–10 let) – 30 µg
• děti (11–14 let) – 45 µg
• mládež (15–17 let) – 55 µg
• dospělí – 55 µg
• těhotné ženy – 70 µg
• kojící ženy – 70 µg

Vyšší hodnoty pro těhotné a kojící ženy vyplývají z nutnosti pokrýt potřeby jak organismu matky, tak i vyvíjejícího se plodu nebo kojeného dítěte.

Bezpečné množství selenu

Kromě hodnot doporučeného příjmu stanovila EFSA také horní tolerovanou hranici příjmu (UL – Upper Level). Jedná se o nejvyšší množství dané živiny, jejíž dlouhodobý příjem by u většiny zdravých osob neměl představovat riziko nežádoucích účinků.

Pro selen jsou hodnoty UL následující:

• děti (1–3 roky) – 60 µg
• děti (4–6 let) – 90 µg
• děti (7–10 let) – 130 µg
• děti (11–14 let) – 200 µg
• mládež (15–17 let) – 250 µg
• dospělí, včetně těhotných a kojících žen – 255 µg denně

Je třeba mít na paměti, že tento limit se vztahuje na celkové množství selenu pocházejícího jak ze stravy, tak z doplňků stravy.

Nejlepší zdroje selenu

Přesné stanovení obsahu selenu v potravinách není snadné, protože množství tohoto prvku v produktech závisí především na jeho obsahu v půdě, který se mezi jednotlivými regiony světa výrazně liší.

Nejbohatšími zdroji selenu zůstávají produkty živočišného původu, především:

• ryby
• mořské plody
• vejce
• maso
• sýry

Tyto produkty obvykle dodávají přibližně 20 až 80 µg selenu na 100 g produktu, ačkoli některé vnitřnosti, zejména ledviny, mohou obsahovat mnohem více.

Rostlinné produkty obvykle dodávají menší množství selenu a jejich obsah závisí na podmínkách pěstování. Mezi lepší zdroje patří obiloviny, luštěniny, semena a ořechy. Obzvláště bohaté na selen mohou být para ořechy, avšak obsah tohoto prvku v jednotlivých šaržích produktu bývá velmi proměnlivý.

Měla by každá těhotná žena užívat doplňky stravy se selenem?

Jak již bylo zmíněno, oficiální výživové normy stanovují pro těhotné a kojící ženy vyšší doporučený příjem selenu než pro ostatní dospělé. Důvodem je nutnost pokrýt potřeby jak matčina organismu, tak i vyvíjejícího se plodu nebo kojeného dítěte. To však neznamená, že každá těhotná žena potřebuje doplňky stravy. V mnoha případech lze dostatečné množství selenu zajistit správně vyváženou stravou, zejména pokud její součástí jsou pravidelně ryby, vejce, mléčné výrobky a maso.

O něco větší pozornost by měly věnovat příjmu selenu osoby dodržující eliminační diety, zejména veganské, protože obsah tohoto prvku v rostlinných produktech silně závisí na jeho množství v půdě. V důsledku toho mohou i podobné potraviny dodávat velmi odlišné množství selenu.

Navíc část rostlinných produktů, které jsou zdrojem selenu, obsahuje značné množství kyseliny fytové. Tato sloučenina může omezovat vstřebávání některých minerálních látek, jako je železo, zinek, vápník, hořčík nebo měď. To samozřejmě neznamená, že rostlinné produkty nejsou během těhotenství vhodné, ale pouze to, že složení stravy by mělo být dobře promyšlené.

Stojí za to sáhnout po doplňcích stravy?

Pokud strava nezajišťuje dostatečný přísun selenu nebo existuje podezření na jeho nedostatečný příjem, může být vhodné poradit se s lékařem vedoucím těhotenství nebo s klinickým dietologem. Odborník posoudí stravovací návyky, zdravotní stav a případnou potřebu doplňků stravy.

V doplňcích stravy se selen nejčastěji vyskytuje ve formě selenometioninu nebo anorganických solí, jako je selenitan nebo selenin sodný. Selenometionin je forma přirozeně se vyskytující v potravinách a vyznačuje se dobrou biologickou dostupností. Výběr přípravku a jeho dávkování by však měly být vždy přizpůsobeny individuálním potřebám, s přihlédnutím k množství selenu dodávaného každodenní stravou.

Co říkají vědecké studie?

Vliv suplementace selenu v těhotenství je již mnoho let předmětem vědeckého výzkumu. Analyzovala se mimo jiné jeho souvislost s funkcí štítné žlázy, oxidačním stresem, průběhem těhotenství a složením mateřského mléka.

V jedné z publikovaných metaanalýz autoři poukázali na to, že v některých studiích byl pozorován příznivý vliv suplementace na vybrané parametry hodnocené u těhotných a kojících žen. Zároveň zdůraznili, že dostupné výsledky nejsou zcela jednoznačné, liší se mezi jednotlivými studiemi a vyžadují další potvrzení. Z tohoto důvodu současný stav poznatků nepředstavuje základ pro doporučení rutinní suplementace selenu všem těhotným nebo kojícím ženám. Rozhodnutí o případném užívání doplňku stravy by mělo být přijato individuálně po zhodnocení stravovacích návyků, zdravotního stavu a případného rizika nedostatku.

Je také třeba mít na paměti, že podle zdravotních tvrzení schválených agenturou EFSA selen přispívá k normálnímu fungování imunitního systému, pomáhá k normálnímu fungování štítné žlázy, přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem, pomáhá udržovat zdravé vlasy a nehty a přispívá k normálnímu průběhu spermatogeneze. Naopak pro doplňování selenu v těhotenství nebyly schváleny zdravotní tvrzení týkající se snížení rizika těhotenských komplikací, zlepšení vývoje plodu nebo zvýšení imunity dítěte.

Na co je třeba dbát při užívání doplňků stravy?

Nejdůležitějším pravidlem je zachování míry. Selen patří mezi mikroživiny nezbytné pro organismus, avšak jak jeho nedostatek, tak i nadměrný příjem mohou mít nepříznivé účinky. Proto je při užívání doplňků stravy třeba zohlednit celkové množství selenu pocházejícího ze stravy, obohacených produktů a všech užívaných přípravků.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovil pro dospělé, včetně těhotných a kojících žen, horní tolerovanou hladinu příjmu (UL) ve výši 255 µg selenu denně. V praxi je překročení této hodnoty při běžném stravování nepravděpodobné, může však k němu dojít při současném užívání několika doplňků stravy obsahujících selen.

Shrnutí

Selen je nezbytná živina, která se podílí na mnoha procesech probíhajících v těle. Podle posouzení EFSA přispívá mimo jiné k správnému fungování imunitního systému a štítné žlázy. Během těhotenství a kojení je potřeba tohoto prvku vyšší než u ostatních dospělých, to však neznamená, že by každá těhotná žena měla rutinně užívat doplňky stravy se selenem.

Základem zůstává vyvážená strava, přičemž rozhodnutí o případné suplementaci je nejlepší učinit individuálně po konzultaci s lékařem vedoucím těhotenství nebo s dietologem. Takový postup umožňuje vyhnout se jak nedostatku, tak nadměrnému příjmu selenu, který může být rovněž škodlivý pro zdraví.

„Během těhotenství je potřeba selenu vyšší, ale to neznamená, že by každá žena měla automaticky sahat po doplňcích stravy. Nejdůležitější je zohlednit celkovou stravu a další užívané přípravky, protože v případě selenu může být nevýhodný jak jeho nedostatek, tak i nadměrný příjem.“ Anna Zięba – dietoložka

FAQ – nejčastěji kladené otázky

Je možné během těhotenství užívat doplňky selenu?

Ano, ale doplňování selenu není automaticky nutné pro každou těhotnou ženu. Jeho opodstatněnost je nejlepší posoudit na základě stravovacích návyků, zdravotního stavu a dalších užívaných přípravků, nejlépe po konzultaci s ošetřujícím lékařem nebo dietologem.

Kolik selenu potřebuje těhotná žena?

Podle údajů uvedených v článku stanovuje EFSA doporučený příjem selenu pro těhotné ženy na 70 µg denně. Jedná se o hodnotu týkající se celkového příjmu, tedy především stravy, nikoli o dávku doplňku stravy.

Jaké je maximální bezpečné množství selenu v těhotenství?

V článku je uvedena horní tolerovaná úroveň příjmu (UL) ve výši 255 µg denně pro dospělé, včetně těhotných a kojících žen. Tento limit zahrnuje celkové množství selenu pocházejícího z potravin a doplňků stravy.

Měla by každá těhotná žena užívat selen?

Ne. V mnoha případech lze dostatečné množství selenu zajistit správně vyváženou stravou. Samotná skutečnost, že je žena těhotná, neznamená, že je nutné rutinně užívat doplňky selenu.

V jakých potravinách se selen nachází?

Dobrými zdroji jsou ryby, mořské plody, vejce, maso a sýry. Selen se vyskytuje také v obilovinách, semenech, luštěninách a ořeších, přičemž jeho obsah v rostlinných produktech se může výrazně lišit v závislosti na obsahu selenu v půdě.

Jsou para ořechy dobrým zdrojem selenu?

Mohou obsahovat velmi velké množství selenu, ale jeho množství se značně liší. Z tohoto důvodu je obtížné je považovat za potravinu, která umožňuje přesně kontrolovat denní příjem tohoto prvku.

V jaké formě se selen vyskytuje v doplňcích stravy?

V přípravcích se vyskytuje mimo jiné selenometionin, selenát a selenin sodný. Selenometionin se přirozeně vyskytuje také v potravinách a vyznačuje se dobrou biologickou dostupností.

Znamená vyšší příjem selenu větší přínos v těhotenství?

Ne. Selen je nezbytný mikroelement, ale jeho nadměrný příjem může být také škodlivý. Zvláštní pozornost je třeba věnovat současnému užívání několika doplňků stravy, protože selen může být obsažen ve více než jednom přípravku.

Zlepšuje suplementace selenu vývoj dítěte?

Na základě dostupných údajů neexistují důvody pro takový závěr. Výsledky studií o suplementaci v těhotenství nejsou jednoznačné a pro selen nebyla schválena žádná zdravotní tvrzení týkající se zlepšení vývoje plodu nebo snížení rizika těhotenských komplikací.

Autor: Sławomir Ambroziak – farmakolog

Zdroje:

• https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4101630/
• https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6163284/
• https://lpi.oregonstate.edu/mic/minerals/selenium
• https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9095401/