Probiotikum ráno nalačno. Kdy užívat probiotika?

Probiotika, tedy živé bakterie prospěšné pro člověka uzavřené v kapsli nebo sáčku, se již řadu let těší velkému zájmu, protože jsou považovány za účinnou podporu zdraví střev. Stále více lidí je užívá ke zlepšení trávení, imunity nebo psychické pohody, ale stále se objevují otázky ohledně způsobu jejich užívání. Kromě výběru bakteriálních kmenů a stanovení dávkování je jednou z nejčastěji diskutovaných otázek to, zda má čas užívání probiotika vliv na jeho účinnost.

probiotika

  1. Role bakterií ve střevech
  2. Nejznámější probiotika
  3. Kdy užívat probiotika

Role bakterií ve střevech

Podpora trávení a produkce vitamínů

Střevní bakterie tvoří obrovskou komunitu mikroorganismů žijících v lidském zažívacím traktu, která čítá biliony buněk a zahrnuje stovky druhů s různými vlastnostmi. Tvoří takzvaný střevní mikrobiom a plní v organismu mnoho důležitých funkcí. Podporují trávení tím, že pomáhají rozkládat živiny, které člověk sám nedokáže strávit, a navíc samy produkují vitamíny, například vitamín K a některé vitamíny skupiny B.

Produkce butyrátu a ochranná funkce

Produkují krátké mastné kyseliny, jako je butyrát, které vyživují buňky střeva a podílejí se na regulaci činnosti imunitního systému, chrání před nadměrným rozvojem škodlivých mikroorganismů a podporují přirozené obranné mechanismy organismu. Stále více studií také ukazuje vliv střevních bakterií na nervový systém a psychickou pohodu, protože komunikují s mozkem pomocí chemických signálů

"Vztah mezi lidským organismem jako hostitelem a jeho střevní mikroflórou spočívá v navázání prospěšné symbiózy. Symbiotické mikroorganismy plní v našem organismu celou řadu užitečných funkcí." Łukasz Domeracki – magister potravinářské technologie

Nejznámější probiotika

probiotika

Probiotika jsou přípravky obsahující živé bakterie, které spolupracují s lidskou střevní mikroflórou. Mezi nejlépe prozkoumané probiotické kmeny patří Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii a Bifidobacterium lactis BB-12, jejichž účinnost byla potvrzena v mnoha klinických studiích. L. rhamnosus GG se nejčastěji používá ke snížení rizika průjmů spojených s antibiotiky a k podpoře imunity. S. boulardii pomáhá zkracovat dobu trvání průjmu při cestování a používá se při infekcích Clostridioides difficile a Helicobacter pylori. B. lactis BB-12 je známý zlepšením funkce trávicího traktu u dětí a může posilovat imunitní odpověď.

Oblasti a mechanismy působení bakterií prospěšných pro člověka

Oblast působnosti

Mechanismus

Trávicí systém

Inhibice patogenů, toxinů, podpora rozkladu živin

Imunitní systém

Aktivace obranných buněk, produkce protilátek

Metabolismus

Produkce krátkých mastných kyselin (vyživujících střeva) a vitamínů

Nervový systém

Produkce neurotransmiterů v komunikační ose střevo-mozek

Kdy užívat probiotika

Výzkumy ukazují, že některé probiotika lépe snášejí průchod žaludkem, jsou-li užívány spolu s jídlem obsahujícím tuk nebo těsně před ním, protože v tom případě dočasně stoupá pH v žaludku a prostředí se stává méně kyselým, což napomáhá přežití bakterií a jejich dosažení cílového místa, tedy střev.

Kromě toho může jídlo obsahující zdroje vlákniny, tj. zeleninu a/nebo ovoce, semena a/nebo ořechy nebo fermentované produkty, jako je kefír nebo nakládané okurky, poskytnout střevním bakteriím dávku prebiotika, tj. živiny, která umožňuje jejich růst a množení.

Je také vhodné dodat, že probiotika je lepší užívat během dne než v noci, protože u některých lidí mohou způsobit dočasné nadýmání a plynatost. Během antibiotické léčby je také důležité dodržet alespoň dvouhodinový odstup mezi probiotiky a antibiotiky.

Zdroje:

  • Tompkins, T. A., Mainville, I., & Arcand, Y. (2011). The impact of meals on a probiotic during transit through a model of the human upper gastrointestinal tract. Beneficial microbes, 2(4), 295–303. https://doi.org/10.3920/BM2011.0022
  • Treven, P., Paveljšek, D., Bogovič Matijašić, B., & Mohar Lorbeg, P. (2024). The Effect of Food Matrix Taken with Probiotics on the Survival of Commercial Probiotics in Simulation of Gastrointestinal Digestion. Foods (Basel, Switzerland), 13(19), 3135. https://doi.org/10.3390/foods13193135
ZHODNOTIT ČLÁNEK:
0 / 5 5 0
SFD