Probiotika pro děti – účinky, kdy podávat?

Mikrobiom je souhrn všech mikroorganismů, zejména bakterií, ale také virů, hub a dalších mikroorganismů, které obývají lidský organismus, zejména trávicí trakt. Mikrobiom se také nazývá mikrobiota nebo mikroflóra. Mikrobiom hraje velmi důležitou roli v lidském zdraví, protože pozitivně ovlivňuje imunitní mechanismy, trávicí procesy, metabolismus a mnoho dalších funkcí našeho organismu.

1. Mikrobiom a zdraví
2. Definice probiotika
3. Probiotika pro děti
4. Probiotika jako pediatrické léky

Mikrobiom a zdraví

Po objevu úzké souvislosti mezi střevním mikrobiomem a zdravotním stavem bylo provedeno mnoho dalších studií s cílem určit přesné mechanismy, které jsou základem tohoto typu vztahu. Na základě jejich výsledků se ukázalo, že jednotlivé druhy bakterií střevní mikroflóry mají tendenci pozitivně korelovat s celkově lepším zdravotním stavem člověka. Vzhledem k tomu, že mikroorganismy žijící v lidském těle, jak se ukázalo, hrají dobře zavedenou roli při utváření vysoké úrovně zdraví, stala se stále důležitější úloha vypracování účinných strategií pro utváření optimálně prospěšné lidské mikrobioty.

Definice probiotika

Výzkumy prokázaly, že prospěšnou mikrobiotu lze formovat mimo jiné doplňováním vybraných kmenů mikroorganismů nebo jejich širších komplexů. Tyto doplňky byly nazvány probiotiky a samotný termín „probiotikum“ byl do lékařské literatury zaveden již v roce 1965 dvěma průkopníky výzkumu střevní mikroflóry – Stillwellem a Lilleyem.

Současná definice probiotika, navržená v roce 2013 Mezinárodní vědeckou asociací pro probiotika a prebiotika (ISAPP), zní: „živé mikroorganismy, které při podání v odpovídajících množstvích mají prospěšný účinek na zdraví hostitele“.

Probiotika pro děti

Stále rostoucí znalosti o možných zdravotních výhodách probiotik a také rostoucí povědomí o těchto výhodách vedly k exponenciálnímu nárůstu počtu dostupných produktů na trhu v mimořádně široké škále různých farmaceutických forem. Probiotické bakterie používané jako doplňky stravy patří nejčastěji k druhům kmenů Lactobacillus nebo Bifidobacterium, které produkují mléčnou kyselinu. Jako probiotika jsou však navrhovány i jiné druhy, včetně Streptococcus, Enterococcus, Lactococcus, Pediococcus, Bacillus a Escherichia, jakož i některé ne bakteriální mikroorganismy, zejména vybrané kmeny kvasinek Saccharomyces.

V této široké nabídce na trhu najdeme také probiotika s indikacemi pro použití u dětí, v prevenci a léčbě různých pediatrických problémů. Důkazy o účinnosti suplementace probiotik u dětí zahrnují následující pediatrické problemy:

Akutní infekční průjem

Za nejlépe prozkoumané probiotika v léčbě infekčního průjmu u dětí lze považovat kmeny Lacticaseibacillus rhamnosus, Saccharomyces boulardii a Limosalactobacillus reuteri, protože metaanalýzy hodnotící jejich terapeutickou účinnost zahrnuly v případě tohoto zdravotního problému 96 randomizovaných klinických studií. A jak vyplývá z těchto metaanalýz, přidání těchto kmenů ke standardní terapii výrazně zkracuje trvání průjmu a významně snižuje riziko jeho prodloužení na více než 4 dny, pokud je podávání probiotik zahájeno do 48 hodin od výskytu prvních příznaků.

Probiotika se také ukázala jako účinná v prevenci infekční průjmové nemoci, což má zvláštní význam v období dovolených, zejména pro děti trávící prázdniny v teplých zemích. Například v jedné randomizované klinické studii vedlo podávání Limosalactobacillus reuteri 336 zdravým dětem pobývajícím v Mexiku k významnému snížení počtu epizod průjmu a dnů s průjmem během 3měsíčního sledovacího období. Jednou z indikací pro použití Saccharomyces boulardii (Enterol a jeho náhražky) je právě prevence sezónní infekční průjmové nemoci.

Komplikace antibiotické terapie

Antibiotika jsou jedním z nejcennějších terapeutických prostředků, nicméně ničí nejen choroboplodné bakterie, ale také probiotické bakterie střevní mikroflóry. Proto se v současné době v případě každé antibiotické terapie obecně doporučuje suplementace vhodných probiotik pro děti, aby se předešlo nežádoucím účinkům antibiotik, které jsou způsobeny především narušením mikrobiomu.

Globální analýza studií provedených na 6352 dětech ukázala, že probiotika jsou zvláště účinná při prevenci průjmů souvisejících s užíváním antibiotik. Četnost výskytu průjmu byla 8 % ve skupině užívající probiotika, oproti 19 % u kontrolních pacientů, kteří během antibiotické terapie neužívali živé mikroorganismy. Mladí účastníci této studie dostávali probiotika na bázi kmenů Lactobacilli, Bifidobacterium a Streptococcus nebo jejich kombinací, přičemž nejúčinnější se ukázaly kmeny L. rhamnosus, S. boulardii, L. acidophilus, L casei a L. reuteri.

Pseudomembranózní enteritida

Pseudomembranózní enteritida je nejzávažnější a nejnebezpečnější formou průjmu souvisejícího s antibiotickou léčbou, nejčastěji dlouhodobou a kombinovanou (složenou z několika antibakteriálních léků), jejíž příčinou je infekce antibiotikům rezistentním kmenem patogenních bakterií Clostridioides difficile. Tímto zdravotním problémem jsou obzvláště ohroženy děti trpící cystickou fibrózou a zánětlivým onemocněním střev.

Přehled zahrnující 39 randomizovaných klinických studií a celkem 9955 účastníků, z toho 1141 dětí, prokázal, že podávání probiotik spolu s antibiotiky snižuje riziko vzniku pseudomembranózní enterokokové infekce přibližně o 60 %, přičemž u pacientů z vysokorizikové skupiny (cystická fibróza, zánětlivé onemocnění střev) byl příznivý účinek probiotik ještě výraznější.

Ačkoli se v studiích ukázaly jako účinné různé kmeny probiotických bakterií a jejich kombinace, zejména L. acidophilus, L. casei, L. delbrueckii bulgaricus, B. bifidum a S. salivarius thermophilus, ale vědci nakonec jako probiotikum určené k prevenci a léčbě pseudomembranózního zánětu střev doporučili S. boulardii, tedy Enterol a jeho náhražky.

Nemocniční průjem

Na základě systematických přehledů randomizovaných vědeckých studií odborníci doporučují k prevenci nemocničního průjmu především suplementaci kmenem L. rhamnosus, jehož podávání snižuje riziko výskytu tohoto problému u hospitalizovaných dětí v rozmezí přibližně 50 až 60 %.

Kolekce u kojenců

Problém křečí u kojenců postihuje 10–30 % populace zdravých kojenců po celém světě. Křeče u kojenců jsou definovány podle tzv. Wesselových kritérií, která zahrnují pláč nebo podrážděnost po dobu tří hodin nebo déle denně, po dobu tří dnů nebo déle v týdnu, po dobu tří týdnů u novorozenců mladších tří měsíců.

Metaanalýzy a systematické přehledy týkající se probiotik v případě křečí u kojenců však vedly vědce k závěru, že existují důkazy o tom, že probiotikum na bázi L. reuteri podávané kojencům krmeným mateřským mlékem vede k více než 50% zkrácení doby pláče dítěte ve srovnání s placebem.

Gastroezofageální reflux

Ulcerózní zánět tlustého střeva

Při léčbě tohoto onemocnění u dětí byla v první řadě potvrzena velmi vysoká terapeutická účinnost patentovaného probiotika VSL#3, které se skládá z následujících kmenů probiotických mikroorganismů: Streptococcus thermophilus, Bifidobacterium breve, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium infantis, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus plantarum, Lactobacillus paracasei a Lactobacillus delbrueckii bulgaricus.

U dětí léčených VSL#3 a mesalazinem (lékem běžně používaným při tomto onemocnění) bylo dosaženo remise onemocnění v 90 % případů, ve srovnání s 36 % případů v kontrolní skupině léčených tradičně. Kromě toho byl VSL#3 také uznán jako účinný prostředek k udržení remise, protože u pacientů léčených s přídavkem probiotika došlo k relapsu onemocnění během jednoho roku v 21 % případů, zatímco ve skupině léčených tradičně v 73 % případů.

Atopická dermatitida

Vzhledem k tomu, že složení střevní mikroflóry je úzce spojeno s funkcí imunitního systému, výzkum se zabýval také vlivem probiotik na alergické reakce.

Dostupné důkazy z vědeckých studií naznačují, že v případě atopické dermatitidy probiotika snižují závažnost kožních vyrážek u dětí a že nejlépe prozkoumaným probiotickým kmenem z tohoto hlediska je bakteriální kmen L. rhamnosus.

Poruchy autistického spektra

Poruchy autistického spektra (ASD) se obvykle projevují v raném věku dítěte jako neurobehaviorální vývojové poruchy charakterizované souborem specifických příznaků, mezi které patří omezené a opakující se zájmy a činnosti, slabá verbální a neverbální komunikace a narušené sociální interakce. Podle výsledků studie „Global Burden of Diseases, Injuries, and Risk Factors Study” z roku 2016 se ukazuje, že ASD může trpět dokonce více než 62 milionů dětí na světě.

Metaanalýzy vědeckých studií potvrzují, že jak probiotika s více kmeny, tak i intervence s jedním kmenem vedou k celkovému významnému zlepšení, které činí 53 %, respektive 28 % zmírnění příznaků ADS. Probiotika s více kmeny se tedy v tomto případě ukázala jako účinnější než probiotika s jedním kmenem. V těchto studiích byly testovány následující kmeny probiotických mikroorganismů: L. plantarum, L. acidophilus, L. delbruecki, B. longum, S. thermophilus, B. breve, B. longum, B. infantis, L. paracasei, S. boulardii a L. rhamnosus.

ADHD

Podle současných poznatků mohou mít zvláštní prospěch z doplňování probiotik děti s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD). Studie zaměřené na suplementaci Lactobacillus rhamnosus prokázaly, že u dětí s ADHD, které tento probiotikum užívaly, došlo ke zlepšení emoční, fyzické a sociální funkčnosti a školních výsledků, jakož i ke zvýšení kvality života a celkového zdravotního stavu ve srovnání s mladými pacienty z placebové skupiny.

Studie obecně prokázaly, že probiotika mají pozitivní vliv na centrální nervový systém prostřednictvím osy střevo-mozek, regulované metabolity probiotických mikroorganismů, zejména krátkodobými mastnými kyselinami, které vznikají fermentací vlákniny, a především kyselinou máselnou.

Probiotika jako pediatrické léky

Lidský mikrobiom je úžasný útvar, jehož tajemství teprve poznáváme. Vzhledem k tomu, že probiotika regulují mikrobiom, vědci v nich vidí účinné léky na mnoho zdravotních problémů, které trápí moderního člověka. Vědci ve svých pracích zdůrazňují jedinečnost probiotik jako zcela bezpečných léčivých přípravků, které nemají žádné nežádoucí účinky, a často naznačují, že je těžké si představit výhodnější terapeutickou možnost léčby pediatrických problémů.

Zdroje:

• https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8308463/
• https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10060862/
• https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0022395624005314
• https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/npr2.12437
• https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10935031/