Nedostatek manganu – příznaky, příčiny a dopady na zdraví

Mangan byl izolován v roce 1774 a získán z pyrolusitu, minerálu obsahujícího oxid manganičitý. Má pro člověka velký význam, i když není nutné jej přijímat ve velkém množství. Souvisí mimo jiné s pojivovou tkání, kostmi, metabolismem živin a ochranou buněk před oxidačním stresem. Nedostatek manganu je téma, které vyžaduje opatrnost, protože neexistuje jednoduchý soubor zdravotních účinků typických výhradně pro tento prvek.

1. Příznaky nedostatku manganu
2. Příčiny nedostatku manganu
3. Mangan v potravinách

Příznaky nedostatku manganu

Nedostatek manganu je považován za vzácný jev a jeho posouzení není tak jednoduché jako u živin, u nichž se běžně provádějí rutinní laboratorní testy. Význam tohoto prvku vyplývá z jeho podílu na správném energetickém metabolismu, udržování správného stavu kostí, správné tvorbě pojivové tkáně a ochraně buněk před oxidačním stresem.

Příznaky, které mohou naznačovat poruchy výživy, jsou však obvykle nespecifické a mohou mít mnoho příčin, jako je příliš nízký příjem energie, nedostatek jiných minerálních prvků a vitamínů, onemocnění trávicího traktu, chronický stres, nedostatek spánku nebo velmi restriktivní diety. Z tohoto důvodu by slabost, únava, horší koncentrace, zhoršení vzhledu pokožky nebo pomalejší regenerace neměly být automaticky spojovány s manganem.

Při podezření na nedostatek je důležité posoudit celkovou stravu, zdravotní stav a rizikové faktory, a ne samostatně přičítat příznaky jedné složce. Konzultace s lékařem nebo klinickým dietologem je obzvláště důležitá v případě, že potíže přetrvávají déle, souběžně se vyskytují onemocnění trávicího traktu nebo daná osoba užívá přípravky s minerálními prvky.

Příčiny nedostatku manganu

Na stav zásobení manganem má vliv nejen jeho množství ve stravě, ale také vstřebávání v zažívacím traktu, složení celé stravy a mechanismy regulující jeho vylučování, zejména žlučí. Riziko příliš nízkého příjmu může být vyšší u osob, jejichž strava je velmi jednotvárná, silně omezená, založená na úzké skupině produktů nebo dlouhodobě nedostatečná z hlediska energie a vybraných živin. Význam mohou mít také situace, kdy dochází k poruchám trávení a vstřebávání, chronickým průjmům, onemocněním střev, dlouhodobému omezení mnoha skupin potravin nebo parenterální výživě bez správně zvolených stopových prvků.

Biologická dostupnost manganu závisí na dalších složkách stravy. Některé sloučeniny přítomné v potravinách mohou omezovat vstřebávání vybraných minerálních prvků. Vysoký příjem vápníku, fosforu nebo železa může za určitých podmínek ovlivnit využití manganu.

Odhadovaný obsah manganu v některých jeho zdrojích

Mangan v potravinách

Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) činí doporučený příjem (AI, Adequate Intake) manganu pro dospělé 3 mg denně. Hlavními zdroji manganu ve stravě jsou rostlinné produkty, zejména celozrnné obiloviny, ovesné vločky, krupice, hnědá rýže, ořechy, jádra a semena luštěnin, ačkoli určité množství lze nalézt také v kakau, čaji a některých listových zeleninách.

"Přidáním klíčků do jídla obohacujete stravu nejen o čerstvost a rostlinné enzymy, ale také o mangan – prvek důležitý pro správné fungování kostního systému a energetického metabolismu." Łukasz Domeracki – dietolog

U obilninových výrobků hraje významnou roli stupeň zpracování zrna, protože velká část minerálních látek se nachází ve vnějších vrstvách zrna, které se při výrobě světlé mouky částečně odstraňují. Z tohoto důvodu může strava založená téměř výhradně na bílém pečivu, světlých těstovinách, sladkostech a vysoce zpracovaných výrobcích dodávat méně manganu než jídelníček obsahující krupice, celozrnné pečivo, přírodní vločky, ořechy a semena. Velký význam má také pravidelná přítomnost různých zdrojů manganu v každodenním jídelníčku, protože stejný jídelníček pak dodává také vlákninu, hořčík, zinek, měď, vitamíny skupiny B a další složky podporující celkovou kvalitu stravy.

Zdroje:

• Kippler, M., & Oskarsson, A. (2024). Manganese - a scoping review for Nordic Nutrition Recommendations 2023. Food & nutrition research, 68, 10.29219/fnr.v68.10367. https://doi.org/10.29219/fnr.v68.10367
• Aschner, J. L., & Aschner, M. (2005). Nutritional aspects of manganese homeostasis. Molecular aspects of medicine, 26(4-5), 353–362. https://doi.org/10.1016/j.mam.2005.07.003
• Finley JW, Davis CD. Manganese deficiency and toxicity: are high or low dietary amounts of manganese cause for concern?. Biofactors. 1999;10(1):15-24. doi:10.1002/biof.5520100102