Kreatin je spojován hlavně s práškovým doplňkem, který sportovci přidávají do proteinového koktejlu před nebo po tréninku. Málokdo si pamatuje, že se jedná o přírodní sloučeninu, která se vyskytuje ve svalech zvířat, ale bohužel chybí v rostlinných produktech. Organismus ji dokáže syntetizovat z aminokyselin (argininu, glycinu a methioninu), ale část pochází právě ze stravy. Proto mají lidé, kteří jedí maso, obvykle vyšší zásoby kreatinu ve svalech než vegetariáni. Je však třeba si položit otázku: kolik kreatinu lze skutečně dodat s potravou?
![maso - kreatin]()
- Červené maso – klasický zdroj kreatinu
- Ryby – velké rozdíly mezi druhy
- Drůbež – kuře a krůta v pozadí
- Mléčné výrobky a vejce – stopové množství
- Luštěniny – doplněk, ale ne hlavní zdroj
- Tabulka orientačních hodnot kreatinu v potravinách
- Proč jídlo není všechno
Červené maso – klasický zdroj kreatinu
Hovězí a vepřové maso jsou základními zdroji kreatinu v naší stravě. Syrové hovězí maso obsahuje v průměru asi 0,3–0,5 gramu kreatinu na 100 gramů masa. V praxi to znamená, že porce steaku o hmotnosti 200 gramů může dodat něco málo pod 1 g kreatinu. To je docela dost, ale je třeba si uvědomit, že tepelné zpracování tuto množství snižuje – část kreatinu se přemění na kreatinin, který se dostane do vývaru nebo omáčky. Proto může být v bujónu nebo guláši více kreatinu než v samotném kusu masa.
Ryby – velké rozdíly mezi druhy
V této oblasti často vznikají mýty. Mnoho zdrojů uvádí, že ryby obsahují „více než gram kreatinu na 100 g“, ale skutečnost je mnohem složitější. Nejvíce kreatinu najdeme v sledě – až 0,4 g/100 g. Jiné ryby, jako je tuňák, makrela nebo treska, se pohybují v rozmezí 0,2–0,5 g/100 g. Jedná se tedy o hodnoty srovnatelné s hovězím masem, i když závisí na druhu a způsobu přípravy. Výhodou ryb je však to, že kromě kreatinu dodávají také omega-3 mastné kyseliny, které podporují regeneraci a celkové zdraví.
Drůbež – kuře a krůta v pozadí
Drůbeží maso také obsahuje kreatin, i když méně než hovězí maso nebo sledě. V kuřecích prsou najdeme asi 0,2–0,25 g/100 g. To je stále smysluplné množství, ale je obtížnější „nasbírat” velkou dávku pouze z drůbeže. Jeho výhodou je nízký obsah tuku a vysoká dostupnost bílkovin, takže v sportovní stravě zůstává drůbež i tak důležitým prvkem, i když z hlediska kreatinu ustupuje červenému masu.
„Kreatin patří mezi nejoblíbenější doplňky stravy a jeho vliv na budování svalové hmoty, zlepšení výkonnosti a zdraví je nesporný." Sławomir Ambroziak – farmakolog
Mléčné výrobky a vejce – stopové množství
Zde je třeba vyvrátit rozšířený mýtus. Vejce a mléko jsou vynikajícím zdrojem bílkovin a mnoha mikroživin, ale pokud jde o kreatin, jejich obsah je zanedbatelný. Mluvíme o jednotlivých miligramech ve 100 gramech produktu, což jsou zanedbatelné hodnoty. Vejce mohou podporovat budování svalů prostřednictvím aminokyselin, ale neposkytují významné dávky kreatinu.
Luštěniny – doplněk, ale ne hlavní zdroj
Fazole, čočka nebo cizrna neobsahují kreatin v pravém slova smyslu. Dodávají však aminokyseliny nezbytné pro její syntézu v organismu. Proto strava bohatá na luštěniny může podporovat endogenní produkci, ale nenahrazuje maso nebo ryby jako skutečný zdroj kreatinu. To je významný rozdíl, zejména pro vegetariány a vegany, kteří mají obvykle nižší hladiny kreatinu ve svalech.
Tabulka orientačních hodnot kreatinu v potravinách
Produkt |
Obsah kreatinu (g/100 g)
|
Poznámky
|
Hovězí / vepřové maso |
0,3–0,5 |
Vysoký obsah, tepelné zpracování snižuje hladinu |
Sled
|
0,35–0,42 |
Ryba s nejvyšším obsahem kreatinu v běžné stravě |
Tuňák / makrela / treska
|
0,2–0,5 |
Rozptyl mezi druhy, výhodný také díky omega-3 |
Kuře / krůta
|
0,2–0,25 |
Nižší obsah, ale snadno dostupný zdroj bílkovin |
Mléčné výrobky (mléko, sýr)
|
stopové množství |
Nepodstatný zdroj kreatinu |
Vejce
|
stopové množství |
Zanedbatelný obsah kreatinu |
Luštěniny nevýznamné
|
irrelevant |
Podporují syntézu, nejsou zdrojem samotné kreatiny. |
(na 100 g, v surovém stavu)
Proč jídlo není všechno
![SFD CREATINE]()
Denní doplňková dávka kreatinu je 3–5 g. Aby bylo možné jej získat výhradně z potravy, bylo by nutné každý den sníst více než kilogram hovězího masa nebo několik velkých porcí ryb. V praxi není většina lidí schopna sestavit takový jídelníček, a i kdyby ano, znamenalo by to nadbytek kalorií a tuků. Proto je suplementace pohodlným a osvědčeným způsobem, jak doplnit hladinu kreatinu.
Přírodní zdroje ve stravě mají stále svůj význam – kromě samotného kreatinu totiž dodávají kompletní balíček aminokyselin, železa, vitamínů a mastných kyselin. Ale pokud jde o tréninkové efekty, práškový doplněk zůstává jednodušším řešením, zejména v silových a rychlostních sportech.
Bibliografie:
- Harris RC. The concentration of creatine in meat and offal. (klasyczne dane bazowe zawartości kreatyny w mięsie i drobiu).
- Kreider RB, et al. International Society of Sports Nutrition Position Stand: Safety and efficacy of creatine supplementation in exercise, sport, and medicine.
- Kaviani M., et al. Creatine supplementation in vegetarians: effects on muscle creatine and performance.
- Blancquaert L., et al. Effects of dietary creatine restriction and supplementation on human muscle creatine content.
- Larsen R., et al. Effect of heat treatment on creatine/creatinine in meat and fish (obróbka cieplna a straty kreatyny).
- Nair S., et al. Thermal degradation of creatine to creatinine in foods (kierunek zmian przy wysokiej temperaturze).
- Morton RW., et al. Protein needs and adaptive responses to resistance training (wspierająco: kontekst białka i hipertrofii).
Uvedený obsah má pouze vzdělávací a informační účely. Pečlivě dbáme na jeho věcnou správnost. Nemá však nahrazovat individuální rady odborníka, přizpůsobené konkrétní situaci čtenáře.