Kopřiva dvoudomá – vlastnosti, účinky a použití

Populární kopřiva, formálně kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), známá také pod regionálními názvy jako kopřiva, kopřiva dvoudomá nebo parzawica, je druh z čeledi kopřivovitých (Urticaceae). Jej současný druhový název, Urtica, používaný již starověkými římskými spisovateli, pochází z latinského slovesa uro – pálím, spaluji, vařím.

1. Vždy blízko lidem
2. V kuchyni a na stole
3. Cenná potravina
4. V starověké a lidové medicine
5. Co léčí kopřiva?
6. Jak pálí kopřiva?
7. Co kopřiva léčí?
8. Prostata v hledáčku kopřivy
9. Něco pro kulturisty

Vždy blízko lidem

V divokém stavu roste kopřiva ve vlhkých lesích a křovinách Evropy, Asie, severní Afriky a Severní Ameriky. Nicméně díky kolonizační činnosti Evropanů se kopřiva dnes vyskytuje téměř v každém obydleném koutě světa. Kopřiva se totiž ukázala jako synantropní, tedy ruderalní druh, který se dokáže velmi dobře přizpůsobit životu v prostředí silně pozměněném člověkem, přímo spojeném s místem jeho bydliště a činností.

Jako druh, který neustále doprovází člověka a jeho činnost, byla kopřiva po tisíciletí využívána lidmi jako užitková rostlina. Ačkoli se pěstovala jen zřídka, byla běžně využívána ve volné přírodě. Využívána byla ve čtyřech základních směrech – jako pícnina, rostlina pro výrobu vlákna, jako potravina a jako léčivá rostlina. V kontextu této publikace se však zaměříme pouze na dva směry – konzumní a léčivý.

V kuchyni a na stole

Přírodní rostlina kopřiva byla v minulosti konzumována a dodnes se jí v mnoha regionech světa. Byla a stále je oblíbeným pokrmem zejména v oblastech s chudou vegetací, jako jsou například Himaláje. V současné době je údajně kulinářskou specialitou pětihvězdičkových nepálských restaurací.

V jiných částech světa byla kopřiva nejčastěji považována za takzvané hladové jídlo. V Polsku se konzumovala běžně, ale hlavně v období před sklizní a v době válečných nepokojů, a místně, tradičně, také jako postní jídlo. Nejčastěji se konzumovala buď jako zelenina, připravovaná jako špenát, nebo v různých polévkách a vývarech. V polské regionální kuchyni jsou však známá i jídla jako kopřivové lívance a knedlíky s kopřivovou náplní.

Cenná potravina

Mladé kopřivy (staré jsou nepoživatelné a mohou být škodlivé) jsou ve skutečnosti velmi cennou potravinou, především díky bohatému obsahu vitamínů a minerálů a také relativně vysokému obsahu bílkovin s poměrně vysokou biologickou hodnotou, jak na rostlinnou potravinu. 100 g čerstvých listů kopřivy obsahuje přibližně 2,5 g bílkovin, ale v sušené formě, kterou naši předkové skladovali jako zimní zásobu potravin, dosahuje obsah bílkovin až 30 %.

Zvláštní pozornost si zaslouží mimořádně vysoký podíl tří velmi důležitých vitamínů – K, C a A; ve 100 g čerstvých listů je jich přibližně 500 mcg, až 600 mg a více než 2000 IU v přepočtu na beta-karoten. Důležitý je také vysoký obsah klíčových minerálů v čerstvé kopřivě, jako je vápník (481 mg/100 g), draslík (334 mg/100 g), magnezium (57 mg/100 g) a železo (1,6 mg/100 g).

Ačkoli byla kopřiva v minulosti považována za jídlo chudých a v souvislosti s tím její konzumace v dnešní době prosperity téměř úplně vymizela, v současné době pozorujeme trend k obnovení jejích kulinářských použití jako potraviny považované za zdravou výživu nebo dokonce za tzv. superpotravinu. Jídla a nápoje z kopřivy si získávají zvláštní oblibu u žen, protože křemík v nich obsažený přispívá k udržení atraktivního vzhledu pleti, vlasů a nehtů.

V starověké a lidové medicine

Léčebné využití kopřivy má dlouhou tradici a její léčivé vlastnosti byly popisovány po tisíciletí  Hippokratem, Skryboniusem Largusem, Pedaniosem Dioskuridesem, Pliniem Starším, Paracelsem, Avicennou, Hildegardou z Bingenu, Mikulášem Koperníkem a Krzysztofem Klukem.

Starověcí, středověcí a lidoví lékaři ji tradičně doporučovali jako účinný léčivý prostředek při krvácení, hematurii, mužské sexuální impotenci, revmatismu, otravách, popáleninách, žloutence, astmatu, kašli, tuberkulóze, choleře, ledvinové kolice, otoků končetin, průjmu, parazitární infekce, kožních vyrážek a lupů.

Co léčí kopřiva?

Při ověřování tradičních zpráv o mimořádně široké terapeutické účinnosti kopřivy začali současní vědci nejprve určit chemické složení dvou základních rostlinných surovin získávaných z této rostliny – listů kopřivy a kořene kopřivy.

Jako farmakologicky účinné látky byly v listech kopřivy identifikovány: flavonoidy, fenolové kyseliny, křemičité kyseliny, organické kyseliny, skopoletin, chlorofyly, karotenoidy, protoporfyriny, kyselina askorbová (vitamín C), filochinon (vitamín K1), triterpenoidy, steroidy, oxylipiny, taniny, glykokininy, acetylcholin, histamin a serotonin. V kořenech se pak nacházejí lektiny, aglutininy, polysacharidy, steroidy, flavonoidy, organické kyseliny, lecitin, skopoletin, křemík, lignany, monoterpeny, triterpenoidy, fenoly, taniny a kumaryny.

Jak pálí kopřiva?

Podle výsledků současných vědeckých výzkumů extrakty z listů a kořenů kopřivy mají antidiabetické, protizánětlivé, antioxidační, antibakteriální, hypolipidemické, hypotenzní, analgetické, antirevmatické, protinádorové, antivirové a neuroprotektivní účinky zaměřené proti neurodegenerativním onemocněním.

Co kopřiva léčí?

Díky těmto vědecky potvrzeným směry farmakologické aktivity se kopřiva v současné době nachází v arzenálu oficiálních léčivých přípravků ze skupiny fytoterapeutik. Například v našich podmínkách je součástí bylinných směsí Immunofort, Urofort, Diabetosan, Reumosan a Vagosan, stejně jako lékopisných směsí Species antirheumaticae a Species metabolicae.

Účinek extraktů z kopřivy jako relativně účinných léků byl dosud dobře zdokumentován pouze u několika onemocnění. Proto moderní fytoterapie doporučuje kopřivu jako pomocný lék především při léčbě cukrovky typu 2, revmatoidní artritidy, anémie a různých onemocnění dolních močových cest a jako lék první volby při léčbě benigní hyperplazie prostaty.

Prostata v hledáčku kopřivy

Hlavní indikací moderní medicíny pro léčebné využití kopřivy je benigní hyperplazie prostaty (BPH) – mužský zdravotní problém, běžně nazývaný zvětšení prostaty. Terapeutická účinnost kopřivy při léčbě hypertrofie prostaty lze považovat za velmi dobře zdokumentovanou, protože byla potvrzena u více než 40 tisíc mužů, kteří se celkem zúčastnili 34 klinických studií.

K léčbě BPH se používají suché extrakty z kořene kopřivy, podávané v denních dávkách 300-800 mg, jejichž léčivá účinnost vede ke zvýšení objemu vylučovaného moči, zlepšení močového toku a snížení objemu moči zadržovaného v močovém měchýři.

V mnoha studiích bylo prokázáno, že účinné látky kořene kopřivy narušují několik metabolických a signálních drah zapojených do vzniku hypertrofie prostaty, čímž brání růstu její tkáně a zpomalují nárůst hmotnosti žlázy. Tyto složky také inhibují množení buněk rakoviny prostaty a omezují a zpomalují jejich šíření do sousedních tkání.

Něco pro kulturisty

Extrakty z kořene kopřivy si získaly popularitu také jako doplněk podporující výkon v kulturistice.

Jak totiž prokázaly výzkumy, aktivní složky kopřivy mají schopnost inhibovat aktivitu aromatázy – enzymu přeměňujícího mužský pohlavní hormon testosteron na ženský pohlavní hormon estradiol. Aromatáza je pro kulturisty problémem, protože nadbytek estradiolu v mužském organismu podporuje zadržování vody v podkožní tkáni a hromadění tuku v oblasti mléčných žláz, což výrazně ztěžuje formování startovní formy.

Kromě toho jiné studie prokázaly, že účinné látky obsažené v kořeni kopřivy omezují vazbu testosteronu na jeho transportní proteiny (SHGB), čímž podporují zvýšení hladiny volného testosteronu, který je ve své volné formě silným anabolickým hormonem stimulujícím růst svalové hmoty a síly.

Zdroje:

• https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9253158/
• https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0944711307000542
• https://lostempireherbs.com/nettle-root-extract-for-bodybuilding/?srsltid=AfmBOop1vVM01Bt76NZVmelpIzE16skrC7J0LriJCNbFnby-8RIvN8s5