Jak správně dávkovat vitamín K2? Praktický průvodce

Vitamin K byl popsán v první polovině 20. století, kdy v letech 1928–1930 Henrik Dam zkoumal poruchy srážlivosti krve u zvířat krmených stravou bez určitých tukových složek. V současnosti se pod názvem vitamin K rozumí vitamin K1, tedy filochinon, a vitamin K2, tedy skupina menachinonů, které se liší svou strukturou. Při stanovení dávkování hrají roli zvolené zdroje vitaminu K, věk, zdravotní stav, užívané léky a užívání doplňků stravy.

1. Potraviny obsahující vitamín K
2. Zkratky MK – co znamenají?
3. Potřeba vitamínu K
4. Dávkování vitamínu K

Potraviny obsahující vitamín K

Vitamín K se v potravinách vyskytuje v několika formách, proto je před tím, než se budeme zabývat dávkováním, vhodné nejprve rozlišit jeho hlavní zdroje. Vitamín K1, neboli fylochinon, se vyskytuje především v rostlinných produktech, zejména v zelené listové zelenině. Ve stravě mohou mít velký význam mimo jiné kapusta, špenát, petržel, salát, rukola, kapusta, brokolice a růžičková kapusta. Právě tyto produkty jsou obvykle základním zdrojem celkového příjmu vitamínu K v každodenním jídelníčku.

Zkratky MK – co znamenají?

Vitamin K2 zahrnuje menachinony, označované zkratkami MK, například MK-4, MK-7, MK-8 a MK-9. Jednotlivé menachinony se liší délkou postranního řetězce a v praxi také typickými zdroji. MK-7 je obzvláště často spojována s natto, tedy fermentovanou sójou, a s doplňky stravy. Vybrané zrající sýry mohou poskytovat menachinony, jako jsou MK-8 a MK-9, ačkoli jejich obsah závisí na druhu sýra, použitých bakteriálních kulturách a podmínkách zrání. MK-4 se může vyskytovat v malých množstvích v produktech živočišného původu, mimo jiné v mase, vejcích, másle a drobech. Obsah vitamínu K2 v těchto produktech však není konstantní.

„Ačkoli v současné době neexistují žádné oficiální doporučení ohledně frekvence konzumace fermentovaných potravin, zařazení několika porcí do jídelníčku může být prospěšné. Pro dosažení nejlepších výsledků začněte s jednou nebo dvěma porcemi týdně a poté množství postupně zvyšujte." Łukasz Domeracki – dietolog

Potřeba vitamínu K

V souladu s polskými výživovými normami pro polskou populaci z roku 2024 byly normy pro vitamín K stanoveny na úrovni dostatečného příjmu (AI) a jsou uváděny v mikrogramech fylochinonu na osobu a den.

Děti a mládež

U kojenců od 6. do 12. měsíce věku činí tato hodnota 8,5 µg denně. U dětí činí normy 15 µg ve věku 1–3 roky, 20 µg ve věku 4–6 let a 25 µg ve věku 7–9 let. U chlapců se norma zvyšuje na 40 µg ve věku 10–12 let, 50 µg ve věku 13–15 let a 65 µg ve věku 16–18 let, zatímco u dívek činí 40 µg, 50 µg a 55 µg denně.

Dospělí a těhotné ženy

U dospělých mužů, bez ohledu na věkovou skupinu od 19 let do věku nad 75 let, činí doporučená denní dávka 65 µg vitamínu K. U dospělých žen ve věku od 19 do více než 75 let činí norma 55 µg denně. Stejná hodnota, tedy 55 µg denně, je uvedena také pro těhotné a kojící ženy. Na etiketách potravin a doplňků stravy se také můžete setkat s RWS, tedy referenční hodnotou příjmu. Podle Evropské unie činí pro vitamín K 75 µg, proto přípravek obsahující 75 µg vitamínu K dodává 100 % RWS.

Odhady obsahu vitamínu K ve vybraných potravinách

Dávkování vitamínu K

V doplňcích stravy se vitamín K2 vyskytuje nejčastěji ve formě MK-7, méně často jako MK-4, obvykle v kapslích, tabletách, kapkách nebo olejových přípravcích. Správné dávkování spočívá především v přizpůsobení dávky věku, celkovému příjmu vitamínu K ze stravy a současnému užívání dalších přípravků. V praxi se MK-7 často používá v mikrogramových dávkách, například 25, 50, 75, 100 nebo 200 µg v denní dávce.

Před zahájením suplementace je proto vhodné sečíst množství vitamínu K ze všech používaných zdrojů a nepřekračovat dávku doporučenou výrobcem, pokud lékař nebo lékárník neurčil jinou dávku. Zvláštní opatrnost je nutná u osob užívajících antikoagulancia, zejména antagonisty vitamínu K, protože náhlé zahájení, vysazení nebo výrazná změna dávky vitamínu K může mít vliv na průběh léčby. Konzultace s lékařem nebo lékárníkem je doporučena také v těhotenství, během kojení, u dětí, při chronických onemocněních, před zákroky a v případě, že se současně užívá několik léků nebo doplňků stravy.

Zdroje:

• EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA), Turck, D., Bresson, J. L., Burlingame, B., Dean, T., Fairweather-Tait, S., Heinonen, M., Hirsch-Ernst, K. I., Mangelsdorf, I., McArdle, H. J., Naska, A., Nowicka, G., Pentieva, K., Sanz, Y., Siani, A., Sjödin, A., Stern, M., Tomé, D., Van Loveren, H., Vinceti, M., … Neuhäuser-Berthold, M. (2017). Dietary reference values for vitamin K. EFSA journal. European Food Safety Authority, 15(5), e04780. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2017.4780
• Booth S. L. (2012). Vitamin K: food composition and dietary intakes. Food & nutrition research, 56, 10.3402/fnr.v56i0.5505. https://doi.org/10.3402/fnr.v56i0.5505
• Violi, F., Lip, G. Y., Pignatelli, P., & Pastori, D. (2016). Interaction Between Dietary Vitamin K Intake and Anticoagulation by Vitamin K Antagonists: Is It Really True?: A Systematic Review. Medicine, 95(10), e2895. https://doi.org/10.1097/MD.0000000000002895