Co je to EPA? K čemu slouží

Kyselina eikosapentaenová (EPA) patří do skupiny omega-3 tuků, které jsou nezbytnou součástí stravy. Omega-3 mastné kyseliny jsou polynenasycené mastné kyseliny, které se vyznačují specifickou strukturou - první dvojná vazba v jejich molekule se nachází na třetím atomu uhlíku, počítáno od konce uhlíkového řetězce (tzv. omega konec). Díky této struktuře plní v těle klíčové funkce, ale tělo si je nevytváří v dostatečném množství, takže je musíme dodávat potravou. Nejdůležitější omega-3 mastné kyseliny jsou: kyselina alfa-linolenová (ALA), kyselina dokosahexaenová (DHA) a právě kyselina eikosapentaenová (EPA).

1. Vlastnosti kyseliny eikosapentaenové
2. Užitečné účinky EPA
3. Nedávné studie

Vlastnosti kyseliny eikosapentaenové

EPA má 20 atomů uhlíku uspořádaných do řetězce a pět dvojných vazeb. Díky své chemické struktuře je při pokojové teplotě kapalná a náchylná k poškození kyslíkem, světlem a teplem. Je rozpustná v tucích a organických látkách, ale ne ve vodě.

Výskyt

EPA se vyskytuje především v mořských rybách, jako jsou losos, makrela, sardinky, sleď a tuňák. V přírodě pomáhá vodním organismům, jako jsou ryby a mořští savci, udržovat tekutost buněčných membrán v chladných vodách. Tvoří se ve vodních mikroorganismech, hlavně v řasách, a ryby jej hromadí konzumací těchto mikroorganismů nebo jejich konzumentů.

V lidském těle

V lidském těle se EPA v malé míře vytváří z jiné mastné kyseliny, kyseliny alfa-linolenové (ALA), ale tento proces není příliš účinný. Jeho účinnost dosahuje maximálně několika procent. Nejvíce EPA se nachází v buněčných membránách, kde ovlivňuje jejich pružnost a funkci. EPA se nachází také v náhradním tuku, v játrech a v krvi v tukových částicích zvaných lipoproteiny.

Užitečné účinky EPA

Potenciál pro podporu zdraví - směry

Výzkum kyseliny eikosapentaenové (EPA) prokázal její významný potenciál pro podporu zdraví, zejména v souvislosti s kardiovaskulárními chorobami a metabolickými a nervovými funkcemi. Přehled 24 publikací zahrnující devět placebem kontrolovaných experimentů s nejméně 2 g EPA nebo DHA denně porovnával jejich účinky. Obě kyseliny snižovaly hladinu triglyceridů, ale EPA vykazovala výraznější účinek na snížení celkového cholesterolu a LDL (lipoproteinů o nízké hustotě).

Proti poškození buněk

Ve studiích zaměřených na markery oxidačního stresu EPA snižovala hladiny reaktivních forem kyslíku (ROS), které poškozují buňky. V srdečních tkáních působí tak, že zvyšuje dostupnost antioxidantů, jako je superoxiddismutáza a glutathionperoxidáza. V analýzách rizika infarktu myokardu se ukázalo, že suplementace EPA v dávkách 4 g denně významně snižuje riziko nefatálních infarktů myokardu v závislosti na dávce, čímž se odlišuje od DHA.

Kardiovaskulární riziko

Ve studii kardiovaskulárních rizikových faktorů, které se zúčastnilo více než 140 000 pacientů, snížila EPA riziko úmrtí na srdeční choroby o 20 % a riziko infarktu myokardu o 27 % ve srovnání s placebem s minerálním olejem. EPA modulovala dráhy odpovědné za řešení zánětu účinněji než DHA a snižovala riziko opakované aterosklerózy, takže byla účinnější při snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Kognitivní funkce

Ve studiích kognitivních funkcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou bylo prokázáno, že vysoké dávky EPA (1,5-2 g denně) mohou díky svým antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem zlepšit kognitivní funkce více než DHA. Dříve se mělo za to, že EPA neprochází hematoencefalickou bariérou kvůli nízkým hladinám této mastné kyseliny v mozku a její účinky jsou omezeny na periferní tkáně.

Nedávné studie

Novější studie však potvrdily, že EPA se dostává do mozku, kde je rychle metabolizována a nehromadí se ve velkém množství. Přítomnost EPA v mikroglie naznačuje, že homeostatické mechanismy regulují její zabudování do fosfolipidů, které jsou klíčové pro buněčnou signalizaci. EPA může působit také prostřednictvím signálních molekul vznikajících v periferních tkáních, které interagují s mozkem.

Metaanalýza 15 studií na 916 účastnících ukázala, že doplňky stravy s minimálně 60% poměrem EPA k DHA byly účinné při snižování příznaků deprese, zatímco nižší podíly EPA byly neúčinné. Největší zlepšení bylo pozorováno při dávkách mezi 200 a 2200 mg EPA denně a účinnost závisela na převaze EPA nad DHA.

Zdroje:

• Choi, G. Y., & Calder, P. C. (2024). The differential effects of eicosapentaenoic acid and docosahexaenoic acid on cardiovascular risk factors: an updated systematic review of randomized controlled trials. Frontiers in nutrition, 11, 1423228. https://doi.org/10.3389/fnut.2024.1423228
• Seth, J., Sharma, S., Leong, C. J., & Rabkin, S. W. (2024). Eicosapentaenoic Acid (EPA) and Docosahexaenoic Acid (DHA) Ameliorate Heart Failure through Reductions in Oxidative Stress: A Systematic Review and Meta-Analysis. Antioxidants (Basel, Switzerland), 13(8), 955. https://doi.org/10.3390/antiox13080955
• Tseng, P. T., Zeng, B. S., Suen, M. W., Wu, Y. C., Correll, C. U., Zeng, B. Y., Kuo, J. S., Chen, Y. W., Chen, T. Y., Tu, Y. K., Lin, P. Y., Carvalho, A. F., Stubbs, B., Li, D. J., Liang, C. S., Hsu, C. W., Sun, C. K., Cheng, Y. S., Yeh, P. Y., Wu, M. K., … Su, K. P. (2023). Efficacy and acceptability of anti-inflammatory eicosapentaenoic acid for cognitive function in Alzheimer's dementia: A network meta-analysis of randomized, placebo-controlled trials with omega-3 fatty acids and FDA-approved pharmacotherapy. Brain, behavior, and immunity, 111, 352–364. https://doi.org/10.1016/j.bbi.2023.04.017
• Yokoyama, Y., Kuno, T., Morita, S. X., Slipczuk, L., Takagi, H., Briasoulis, A., Latib, A., Bangalore, S., & Heffron, S. P. (2022). Eicosapentaenoic Acid for Cardiovascular Events Reduction- Systematic Review and Network Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Journal of cardiology, 80(5), 416–422. https://doi.org/10.1016/j.jjcc.2022.07.008
• Zhang, H. J., Gao, X., Guo, X. F., Li, K. L., Li, S., Sinclair, A. J., & Li, D. (2021). Effects of dietary eicosapentaenoic acid and docosahexaenoic acid supplementation on metabolic syndrome: A systematic review and meta-analysis of data from 33 randomized controlled trials. Clinical nutrition (Edinburgh, Scotland), 40(7), 4538–4550. https://doi.org/10.1016/j.clnu.2021.05.025
• Sarajlic, P., Artiach, G., Larsson, S. C., & Bäck, M. (2021). Dose-Dependent Risk Reduction for Myocardial Infarction with Eicosapentaenoic Acid: a Meta-analysis and Meta-regression Including the STRENGTH Trial. Cardiovascular drugs and therapy, 35(5), 1079–1081. https://doi.org/10.1007/s10557-021-07212-z
• Bazinet, R. P., Metherel, A. H., Chen, C. T., Shaikh, S. R., Nadjar, A., Joffre, C., & Layé, S. (2020). Brain eicosapentaenoic acid metabolism as a lead for novel therapeutics in major depression. Brain, behavior, and immunity, 85, 21–28. https://doi.org/10.1016/j.bbi.2019.07.001