Kdy užívat kyselinu listovou, rano nebo večer?

Vitamin B9, neboli kyselina listová a foláty, je živina nezbytná pro správnou funkci a vývoj organismu. Přirozeně se vyskytuje v potravinách jako foláty a v doplňcích stravy a obohacovaných potravinách obvykle jako kyselina listová. Existuje několik skupin osob, které mají obzvláště vysokou potřebu tohoto živiny. Základní potřeba pro dospělé je přibližně 400 μg folátů denně a drasticky se zvyšuje mimo jiné během těhotenství a kojení.

1. Úloha kyseliny listové
2. Kyselina listová a foláty
3. Doba užívání kyseliny listové

Úloha kyseliny listové

Vitamín B9 hraje v organismu důležitou roli v procesech tvorby a opravy DNA (genetický materiál uchovávající informace o stavbě a funkci organismu) a produkce RNA (molekula podílející se na tvorbě bílkovin), díky čemuž se buňky mohou správně dělit a růst.

Účastní se nejen tvorby základních složek genetického materiálu, ale také chemických reakcí souvisejících s přenosem methylových skupin (malých molekul regulujících aktivitu genů), což ovlivňuje řadu životních procesů. Vitamin B9 je obzvláště důležitý pro tkáně s rychlým tempem obnovy, jako je kostní dřeň, sliznice střev nebo buňky vyvíjejícího se plodu.

Kyselina listová a foláty

Foláty jsou přírodní formy vitamínu B9, které se nacházejí v potravinách, např. v zelené listové zelenině, luštěninách nebo citrusových plodech. Mají různou chemickou strukturu, jsou méně stálé a při vaření nebo skladování snadno ztrácejí své vlastnosti. Kyselina listová je naopak umělá, ale stabilnější forma vitamínu B9, která se přidává do doplňků stravy a obohacovaných potravin, protože lépe snáší teplotu, světlo a dlouhé skladování.

"Nedostatek folátů v organismu může mít různé příčiny. Dlouhodobý nedostatek může vést k megaloblastické anémii, vrozeným vadám, mentální retardaci, oslabení imunitního systému a dokonce k depresi." Tomasz Maciołek – fyzioterapeut

V těle se foláty z potravy okamžitě přeměňují na aktivní formu, tzv. 5-MTHF, zatímco kyselina listová musí projít další fází přeměny, která u některých lidí může být pomalejší kvůli určitým genetickým rozdílům. Obě formy mohou účinně zvýšit hladinu vitamínu B9 v těle, ale mohou se lišit rychlostí účinku a vstřebáváním.

Odhadovaný obsah vitamínu B9 v nejbohatších zdrojích

Doba užívání kyseliny listové

V dostupné odborné literatuře neexistují jednoznačné, věcné důvody, které by naznačovaly, že doplňování kyseliny listové by mělo probíhat výhradně ráno nebo večer. Její vstřebávání v tenkém střevě a využití v metabolických procesech závisí hlavně na celkové dávce a pravidelnosti užívání. Farmakokinetické studie ukazují, že při perorálním podání dosahuje maximální koncentrace v krvi obvykle během 1–2 hodin, poté jeho hladina postupně klesá.

Neexistují také žádné důkazy o tom, že by kyselina listová měla výrazně povzbuzující nebo uspávací účinky, ačkoli v ojedinělých případech byl popsán subjektivní pocit mírného zvýšení energie po jejím užití, což pravděpodobně souvisí s její účastí na syntéze neurotransmiterů. Tyto účinky však nebyly potvrzeny v kontrolovaných studiích a při standardních dávkách se považují za nepravděpodobné.

Zdroje:

• Pietrzik, K., Bailey, L., & Shane, B. (2010). Folic acid and L-5-methyltetrahydrofolate: comparison of clinical pharmacokinetics and pharmacodynamics. Clinical pharmacokinetics, 49(8), 535–548. https://doi.org/10.2165/11532990-000000000-00000
• Shulpekova, Y., Nechaev, V., Kardasheva, S., Sedova, A., Kurbatova, A., Bueverova, E., Kopylov, A., Malsagova, K., Dlamini, J. C., & Ivashkin, V. (2021). The Concept of Folic Acid in Health and Disease. Molecules (Basel, Switzerland), 26(12), 3731. https://doi.org/10.3390/molecules26123731
• Baddam, S., Khan, K. M., & Jialal, I. (2025). Folic Acid Deficiency. In StatPearls. StatPearls Publishing.