Při detailní analýze vlivu minerálních složek stravy mezi jinými na aktivitu imunitního systému nebo stav kůže a smyslů čichu a chuti není možné si nevšimnout zinku. Je to mikroprvek ze skupiny kovů, který plní mnohé fyziologické funkce a musí být organismu každodenně dodáván v množstvích, která jsou adekvátní požadavkům.
Příliš nízké dávky nebo neefektivní vstřebávání mohou vést k mnohým zdravotním problémům, kterým se však lze snadno vyhnout, a to aplikací pestré stravy a/nebo použitím vhodných doplňků stravy.
Fyziologická úloha zinku
Mnoho reakcí, které mají fyziologický význam, by nemohlo probíhat bez odpovídající dostupnosti zinku. Jeho význam pro rostliny byl objeven v roce 1869, kdežto pro lidský organismus o necelých sto let později. Po mnoha letech výzkumu je v současné době známo, že se zinek účastní správné funkce imunitního systému a zajišťuje ochranu mj. před infekcemi. Je regulátorem aktivity některých hormonů, včetně těch, které jsou zodpovědné za správný rozvoj, pohlavní dospívání nebo reprodukční schopnosti.
Určitý význam má také při přenosu buněčných signálu v rámci nervového systému a modulace nálady nebo citlivosti v kontextu smyslu čichu nebo chuti. Navíc je důležitou složkou kožních buněk, tedy keratinocytů.
Důsledky nedostatku zinku
Onemocnění, jehož příčinou byl nedostatek zinku, bylo poprvé identifikováno v 60. letech XX. století na území Egypta a Íránu. U mnoha lidí s jednotvárnou a málo pestrou stravou (nejčastěji vegetariánskou a veganskou) byly pozorovány mnohé zdravotní komplikace, včetně anemie (porucha krvetvorby) nebo hypogonadismu (porucha hormonálního systému).
Po zavedení experimentálního podávání doplňků stravy se zinkem nebo železem nebo po obohacení jídelníčku o výrobky zvířecího původu bylo zaznamenáno zlepšení požadovaných parametrů a současně byly rozlišeny důsledky působení zinku (na hypogonadismus) od důsledků působení železa (na anemii).
Příliš nízká úroveň zinku v organismu vede také k opožděnému růstu dětí, deregulaci chuti k jídlu a poklesu tělesné hmotnosti, nárůstu náchylnosti na infekce, impotenci u mužů, změnám chuti, problémům s kůží a hojením ran, vypadávání vlasů a dokonce k duševním poruchám.
Doporučená dávka při užívání zinku
Od narození do dospělosti rostou minimální požadované dávky organismu na zinek od 2–3 mg do 9–11 mg denně. U těhotných nebo kojících žen může dávka dosáhnout dokonce hodnoty 12–13 mg. Nedostatkem zinku mohou být ohroženi mj. lidé, kteří mají problémy se vstřebáváním výživy (např. při zánětlivých onemocněních střev), vegani (mj. s ohledem na množství látek, které znesnadňují vstřebávání), lidé, kteří bojují se srpkovitou anemií nebo provozují nezdravý životní styl (mj. nadměrně užívají alkohol).
Při příliš nízké spotřebě masa nebo mořských plodů, které jsou nejbohatšími zdroji zinku, stojí za to zvážit použití doplňků stravy. Prostředky, které obsahují mléčnan, glukonát nebo citronan zinečnatý v dávkách, které se pohybují v okolí požadovaného množství, by měly člověka ochránit před nedostatkem zinku a pomoct se z něj vymanit.
Uvedený obsah má pouze vzdělávací a informační účely. Pečlivě dbáme na jeho věcnou správnost. Nemá však nahrazovat individuální rady odborníka, přizpůsobené konkrétní situaci čtenáře.