Vitamin C na kocovinu – funguje to?

Pravděpodobně téměř každý z nás, a určitě ti, kteří čtou tuto publikaci, už někdy přehnali to s alkoholem. Víme tedy, že kocovina, nebo odborněji řečeno syndrom následujícího dne, není nic příjemného. Proto druhý den často hledáme na internetu účinné způsoby, jak se s kocovinou vypořádat. Jako jeden z takových účinných způsobů se často uvádí vysoká dávka vitamínu C. Zkusme tedy na základě vědeckých faktů posoudit, zda to skutečně může fungovat...

žena - kocovina

  1. Jedna studie nestačí
  2. Odkud pocházejí tyto potíže?
  3. Odkud pochází tento zánět?
  4. Odkud se berou tyto radikály?
  5. Vitamin C v akci
  6. Studie přinášející verdikt
  7. Od mýtu k faktu

Jedna studie nestačí

Ačkoli vitamín C je mezi uživateli známý jako účinný prostředek proti kocovině, na internetu najdeme pouze jednu starou studii, která byla provedena za účelem ověření účinnosti tohoto doplňku při zmírňování účinků nadměrného pití alkoholu. Tato studie zjistila, že dva týdny suplementace vitamínem C před konzumací větší jednorázové dávky alkoholu přispívá k udržení lepšího zraku a lepší motorické koordinace ve srovnání s placebem v stavu alkoholového opojení.

Tato studie nám tedy o kocovině mnoho neříká, ale můžeme předpokládat, že pokud vitamin C působí proti okamžitým účinkům konzumace alkoholu, měl by působit také proti vzdáleným účinkům, které se objevují následující den. Abychom však mohli tuto domněnku potvrdit, musíme nejprve poznat vědecky prokázané mechanismy, které jsou základem opožděné negativní reakce organismu na nadměrné množství alkoholu.

Odkud pocházejí tyto potíže?

man with a hangover

Ačkoli příznaky kocoviny provázejí člověka odjakživa, moderní věda dlouho nedokázala odhalit příčinu tohoto problému a předkládala různé teorie. Jak však dokazují nejnovější výzkumy, za potíže spojené s kocovinou je zodpovědný generalizovaný zánět, na což poukazuje v výzkumech pozorovaný drastický nárůst zánětlivých markerů u lidí, kteří předchozí den výrazně nadměrně konzumovali alkohol.

Jak ukázaly další experimenty, jednorázová konzumace velkého množství alkoholu vede k celkovému zánětu, ale především k neurozánětu mozku, přičemž zvýšené hladiny prozánětlivých faktorů mohou v mozku přetrvávat až 10 dní po skončení bouřlivé oslavy. V dalších studiích bylo zjištěno, že zánět, jako jediná nezávislá proměnná, je specifický pro konzumaci vysoké dávky alkoholu člověkem.

V tomto bodě je třeba si uvědomit, že za celkovou nevolnost, ať už způsobenou nadměrným příjmem alkoholu nebo jakoukoli jinou příčinou, je vždy zodpovědná především aktivita zánětlivých mediátorů v mozku.

"Nadbytek volných radikálů může vést k poškození buněk, včetně nervových buněk, a je spojen s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Může také vést k poškození cév a je rizikovým faktorem pro aterosklerózu, hypertenzi a další kardiovaskulární onemocnění." Jakub Wiącek – neurobiolog a dietolog

Odkud pochází tento zánět?

Induktorem alkoholového zánětu se ukázalo být oxidační stres, tj. nadměrné zatížení organismu volnými kyslíkovými radikály, které přesahuje kapacitu antioxidační bariéry, která se zabývá jejich eliminací. Ve výzkumech prováděných v tomto ohledu byla úroveň oxidačního stresu přímo spojena s těžkostí průběhu kocoviny. Jak se ukázalo ve výzkumech, nejvíce specifické markery oxidačního stresu, jako je isoprostan nebo malondialdehyd, drasticky rostou u osob s kocovinou a jednoznačně pozitivně korelují se stupněm závažnosti jejích příznaků.

Zánět vyvolaný oxidačním stresem není nic nového, protože právě oxidační stres je hlavním induktorem zánětu. Velmi zajímavé se však ukázaly zdroje volných kyslíkových radikálů, které se produkují v drastickém nadbytku v důsledku nadměrné konzumace alkoholu.

Odkud se berou tyto radikály?

Jedním ze zdrojů je standardní proces – aerobní metabolismus, běžně nazývaný spalování. Spalování každého metabolického substrátu, například glukózy, generuje – jako aerobní proces – produkci volných kyslíkových radikálů, protože 2–3 % kyslíku účastnícího se těchto procesů se přeměňuje na volné radikály.

Na rozdíl od glukózy je však alkohol toxická látka, kterou se organismus snaží spalovat co nejrychleji, aby snížil vystavení její toxické aktivitě. Čím více alkoholu tedy konzumujeme, tím vyšší je stupeň jeho oxidace a tím větší je zatížení organismu volnými kyslíkovými radikály.

Druhý zdroj však výzkumníky zcela překvapil... Jak se ukázalo, alkohol v nadměrném množství zavedený do trávicího traktu dosahuje po několika hodinách relativně vysoké koncentrace v tlustém střevě, kde narušuje integritu střevního epitelu, což má za následek zvýšení propustnosti střevní bariéry. Důsledkem zvýšené propustnosti střevní bariéry je tzv. endotoxémie, tj. pronikání lipopolysacharidu (LPS) – složky buněčné membrány bakterií žijících ve střevech – do organismu.

LPS však generuje oxidační stres prostřednictvím indukce kaskády oxidu dusnatého, což vyvolává zánět, jehož úkolem v případě bakteriální infekce je podporovat boj s mikroby. Nadměrné pití alkoholu je tedy jakousi falešnou poplachovou reakcí, která simuluje infekční bakteriální onemocnění. A právě proto se při kocovině cítíme, jako bychom byli nemocní.

Vitamin C v akci

vitamín C

Vitamin C, neboli kyselina askorbová, je jednou ze základních vitamínů, známá pro své silné antioxidační a protizánětlivé účinky. Je jednou z hlavních složek výše zmíněné antioxidační bariéry. Ascorbát zde působí nejen jako přímý lapač volných kyslíkových radikálů, ale také na základě jiných mechanismů, včetně aktivace intracelulárních antioxidačních systémů a antioxidačních signálních drah.

Ascorbát spolupracuje v antioxidační bariéře s jejími dalšími prvky, malomolekulárními antioxidanty, včetně tokoferolu (vitamínu E), glutathionu a thioredoxinu. Zároveň stimuluje biosyntézu a aktivaci antioxidačních enzymů, jako je superoxiddismutáza, kataláza nebo glutathionperoxidáza. Kromě toho vitamin C podporuje aktivitu příslušných transkripčních faktorů, což umožňuje expresi genů kódujících antioxidační proteiny. Navíc také podporuje aktivitu dalších malomolekulárních antioxidantů, zejména polyfenolů, jako jsou flavonoidy nebo fenolové kyseliny.

Studie přinášející verdikt

Jak vyplývá z výše uvedených obecných informací o vitamínu C, který eliminuje volné kyslíkové radikály a potlačuje zánětlivou reakci – hlavní příčiny nevolnosti způsobené nadměrným příjmem alkoholu, měl by být vynikajícím prostředkem proti kocovině. Jak však již víme, problémem je, že kromě jednoho starého experimentu nenacházíme žádné potvrzení v aktuálních vědeckých studiích. Nicméně jedna z nedávno publikovaných studií vrhá zcela nové světlo na otázku potenciální účinnosti vitamínu C při potlačování příznaků kocoviny...

Jak totiž bylo v této studii prokázáno, suplementace vitamínu C v dávce 1000 mg významně mění složení střevní mikroflóry a podporuje rovnováhu střevního mikrobiomu zdravých dospělých osob, zvyšuje počet prospěšných bakterií Gram a současně snižuje počet gramnegativních bakterií, které produkují již zmíněný lipopolysacharid (LPS) způsobující příznaky kocoviny.

Suplementace vitamínu C snižuje hladinu lipopolysacharidu a markerů časné zánětlivé reakce vyvolané LPS v krevní séru. Důvodem je to, že – jak bylo zjištěno v dalších fázích tohoto experimentu – vitamin C jak snižuje riziko pronikání lipopolysacharidu ze střev do organismu, tak aktivuje imunosupresivní mechanismy, které udržují jeho životní rovnováhu v situaci zatížení LPS. Co je však v případě kocoviny nejdůležitější, suplementace vitamínu C je spojena se snížením zánětlivého stavu.

Od mýtu k faktu

Jak tedy vidíme, vitamin C – empiricky ověřený jeho uživateli jako účinný prostředek proti kocovině – není mýtus, ale realita. Na závěr je třeba dodat, že ve výše zmíněné studii byla vitamin C podáván v dávce 1000 mg po dobu 4 týdnů, takže je vhodné jej v této dávce užívat nejen druhý den po předávkování alkoholem, ale nejlépe začít s jeho suplementací alespoň několik dní před očekávanou oslavou.

Zdroje:

  • https://ascpt.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1038/clpt.1987.65?sid=nlm%3Apubmed  
  • https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9598715/
  • https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0889159125001175
  • https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/acer.15396
ZHODNOTIT ČLÁNEK:
0 / 5 5 0
SFD