Stárnutí spojené s poruchami kognitivních funkcí je závažným problémem veřejného zdraví, který celosvětově postihuje přibližně 50 % lidí ve věku 60 let a více. Ve věku 80 let trpí demencí přibližně každý osmý člověk. Účinné strategie pro včasnou diagnostiku a léčbu se stále hledají. Jsou rovněž zapotřebí nové preventivní přístupy zaměřené na úpravu specifických rizikových faktorů.
- Co je to oxidační stres?
- Jaké jsou funkce volných radikálů?
- Jaké je riziko nadměrného oxidačního stresu?
- Vede oxidační stres k demenci?
- Působí suplementace vitaminem C proti demenci?
- Jaké další antioxidanty jsou pro mozek důležité?
Všechny dosud známé patofyziologické mechanismy spojené s Alzheimerovou chorobou souvisejí s oxidačním stresem. Proto se role antioxidantů, jako jsou některé vitaminy, zdá být slibná.
Co je to oxidační stres?
Oxidační stres je stav, kdy dochází k nerovnováze mezi produkcí volných radikálů a schopností organismu je rychle eliminovat nebo opravit škody, které způsobují. Ačkoli oxidační stres hraje klíčovou roli v mnoha fyziologických procesech, je důležité mít stále na paměti, že volné radikály jsou vysoce reaktivní molekuly, které mohou za nekontrolovaných podmínek poškodit buňky i bílkoviny, lipidy nebo DNA.
Jaké jsou funkce volných radikálů?
Malá množství volných radikálů jsou potřebná ke stimulaci adaptace organismu na různé vnitřní a vnější faktory tím, že modifikují buněčné procesy, jako je buněčné dělení, apoptóza (programovaná buněčná smrt) nebo neuro-hormonální reakce. Zajímavé je, že je využívají imunitní buňky k ničení patogenů.
Jaké je riziko nadměrného oxidačního stresu?
Nadměrné množství volných radikálů může vést k poškození buněk, včetně nervových, a je spojováno s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Může také vést k poškození cév a je rizikovým faktorem aterosklerózy, hypertenze a dalších kardiovaskulárních onemocnění. Samotné cévní problémy jsou rovněž spojeny s rizikem demence.
Poškození DNA způsobené volnými radikály může vést k mutacím a vzniku rakoviny a může také přispívat k procesu stárnutí tím, že poškozuje buňky a tkáně v těle. Tělo má komplexní obranný systém proti oxidačnímu stresu, který zahrnuje enzymy, jako je superoxiddysmutáza (SOD), kataláza a glutathionperoxidáza, a využívá malé molekuly s antioxidačními vlastnostmi z potravin, jako je vitamin C a E. Vlastnosti tohoto systému jsou však narušeny, pokud není dbáno na zdravý životní styl.
Vede oxidační stres k demenci?
Oxidační stres hraje klíčovou roli při vzniku demence, včetně Alzheimerovy choroby, prostřednictvím několika složitých molekulárních a buněčných mechanismů. Volné radikály a další reaktivní formy kyslíku mohou poškozovat buněčné složky, jako jsou lipidy a proteiny v buněčných membránách. Poškození lipidů buněčných membrán může vést ke snížení jejich pružnosti a zhoršení funkce receptorů, což negativně ovlivňuje komunikaci buněk v mozku.
Reaktivní formy kyslíku mohou poškozovat DNA, což vede k mutacím a abnormální expresi genů souvisejících s nervovými funkcemi, což může vést k narušení buněčných procesů nezbytných pro kognitivní schopnosti. Oxidační stres může také vyvolat zánětlivé procesy aktivací buněk mikroglie a astrocytů, tedy struktur, které chrání a vyživují nervy. Zánět v mozku může přispět k poškození neuronů a narušení synaptických spojení, což vede k příznakům demence.
Volné radikály mohou také poškozovat mitochondrie, což vede ke zhoršení buněčného dýchání a produkce energie. Nedostatek energie v nervových buňkách je známým faktorem zhoršování stavu mozku a periferního nervového systému.
Působí suplementace vitaminem C proti demenci?
Předchozí studie naznačily, že zvýšený příjem antioxidantů může snížit riziko kognitivních poruch, včetně Alzheimerovy choroby. Pro zkoumání souvislosti mezi příjmem antioxidantů a rizikem demence a zhoršení kognitivních funkcí byly vyhledány výsledky kohortových studií, v nichž účastníci uváděli příjem antioxidantů (strava a/nebo doplňky stravy). Do metaanalýzy bylo zahrnuto 73 studií s celkem více než 28 000 účastníky.
Index rizika Alzheimerovy choroby byl odhadnut na 0,70 u osob, které konzumují zdroje vitaminu C v potravě s dalšími doplňky. Vztah mezi příjmem vitaminu C a rizikem demence byl nepřímo úměrný, riziko se snižovalo přibližně o 2 % na každých 20 mg doplňku vitaminu C ve stravě.
Jaké další antioxidanty jsou pro mozek důležité?
Ginkgo biloba
Rostliny, které se po staletí používají v přírodní medicíně, se často vyznačují vysokým obsahem antioxidantů. Příkladem je ginkgo biloba neboli jinan dvoulaločný. Jejich hlavními účinnými látkami jsou terpenoidy s vysokou antioxidační aktivitou.
K ověření účinnosti byla provedena metaanalýza studií o účincích ginkga na kognitivní funkce u lidí s příznaky demence. Kritéria pro zařazení do přehledu splnilo třináct studií s použitím standardizovaného extraktu, kterých se zúčastnilo 2381 pacientů. Metaanalýza byla provedena u devíti ze 13 studií.
Ve většině studií bylo pozorováno významné zlepšení výsledků použitých testů kognitivních funkcí. Výjimkou byly osoby s prokázanou Alzheimerovou chorobou a vaskulární demencí. Jako účinná dávka byla popsána denní dávka 240 mg.
Aronie
Cenné mohou být i produkty, které jsou denně dostupnější, jako jsou bobuloviny, například aronie, a zejména bioaktivní látky, které obsahují, například antokyany. Pro potvrzení účinků doplňků stravy nebo potravin na bázi bobulovin na kognitivní funkce u starších dospělých byl proveden přehled klíčových databází, v nichž byly vyhledány intervenční studie s lidskými účastníky provedené do března 2021.
Bylo vybráno celkem jedenáct článků; tyto studie byly provedeny mezi staršími lidmi bez známé kognitivní dysfunkce nebo mírné poruchy. Výsledky zahrnovaly obecné kognitivní a psychomotorické funkce, jakož i učení a paměť, „kapacitu“ pracovní paměti, exekutivní funkce a prokrvení mozku.
Jak bylo shrnuto, stávající důkazy naznačují, že doplňky stravy a potraviny na bázi bobulovin mají příznivý vliv na perfuzi mozku v klidovém stavu, kognitivní funkce, výkonnost paměti, výkonné funkce, rychlost zpracování a míru pozornosti.
Zdroje:
- Zhou, F., Xie, X., Zhang, H., & Liu, T. (2023). Effect of antioxidant intake patterns on risks of dementia and cognitive decline. European geriatric medicine, 14(1), 9–17. https://doi.org/10.1007/s41999-022-00720-7
- Hashiguchi, M., Ohta, Y., Shimizu, M., Maruyama, J., & Mochizuki, M. (2015). Meta-analysis of the efficacy and safety of Ginkgo biloba extract for the treatment of dementia. Journal of pharmaceutical health care and sciences, 1, 14. https://doi.org/10.1186/s40780-015-0014-7
- Bonyadi, N., Dolatkhah, N., Salekzamani, Y. et al. Effect of berry-based supplements and foods on cognitive function: a systematic review. Sci Rep 12, 3239 (2022). https://doi.org/10.1038/s41598-022-07302-4
Uvedený obsah má pouze vzdělávací a informační účely. Pečlivě dbáme na jeho věcnou správnost. Nemá však nahrazovat individuální rady odborníka, přizpůsobené konkrétní situaci čtenáře.