Omega-3 mastné kyseliny – vliv na zdraví srdce

Omega-3 mastné kyseliny patří do skupiny tuků, tedy sloučenin složených převážně z atomů uhlíku, vodíku a kyslíku, které plní energetické a strukturální funkce. V rámci omega-3 mastných kyselin jsou nejdůležitější tři formy: ALA (kyselina alfa-linolenová), EPA (eikosapentaenová kyselina) a DHA (dokosahexaenová kyselina), které se liší délkou uhlíkového řetězce a počtem dvojných vazeb, a tím pádem i funkcemi. Omega-3 mastné kyseliny, zejména dlouhý řetězec EPA a DHA, jsou široce zkoumány z hlediska vlivu na zdraví srdce.

1. Struktura omega-3 mastných kyselin
2. Rozmanitost omega-3
3. Výzkum omega-3
4. Poruchy srdečního zdraví
5. Omega-3 a srdce

Struktura omega-3 mastných kyselin

Biologicky aktivní tuky se vyskytují hlavně ve formě triglyceridů, které se skládají z jedné molekuly glycerolu a tří zbytků mastných kyselin. Mastné kyseliny mohou být nasycené (bez dvojných vazeb) nebo nenasycené (s alespoň jednou dvojnou vazbou). Omega-3 jsou druh polynenasycených mastných kyselin, které se vyznačují přítomností první dvojné vazby u třetího atomu uhlíku od konce methylové molekuly (tzv. omega).

Jejich struktura, dlouhý uhlíkový řetězec s několika dvojnými vazbami, jim dodává pružnost a ovlivňuje tekutost buněčných membrán. Kyselina alfa-linolenová (ALA) má 18 atomů uhlíku a 3 dvojné vazby, kyselina eikozapentaenová (EPA) má 20 atomů uhlíku a 5 dvojných vazeb, zatímco kyselina dokosahexaenová (DHA) se skládá z 22 atomů uhlíku a obsahuje 6 dvojných vazeb.

Rozmanitost omega-3

Ačkoli omega-3 mastné kyseliny zahrnují jak kyselinu alfa-linolenovou (ALA), tak i dlouhé řetězce derivátů EPA (eikosapentaenová kyselina) a DHA (dokosahexaenová kyselina), v klinických a experimentálních studiích dominují právě EPA a DHA jako biologicky nejaktivnější formy s největším fyziologickým významem.

To je dáno především jejich přímou účastí v protizánětlivých, neuroprotektivních a strukturálních procesech, zejména v kontextu fungování mozku, sítnice oka a buněčných membrán. Ačkoli ALA může být v lidském organismu přeměněn na EPA a DHA, tento proces probíhá s velmi nízkou účinností, dosahující pouze několika procent, což omezuje jeho význam jako účinného zdroje těchto kyselin.

Výzkum omega-3

EPA a DHA se vyskytují hlavně v tučných mořských rybách, rybích olejích a olejích z krilu, zatímco ALA pochází především z rostlinných produktů, jako jsou lněné semínko, chia semínka, vlašské ořechy a jejich oleje. Zajištění EPA a DHA v každodenní stravě může být problematické z několika důvodů: ryby nejsou v mnoha zemích běžně konzumovány kvůli chuti, zápachu, ceně, omezené dostupnosti nebo obavám z environmentální kontaminace, ale také kvůli potravinovým alergiím a vegetariánským nebo veganským preferencím.

"Nízká hladina omega-3 mastných kyselin je spojena s poruchami spánku u dětí a obstrukční spánkovou apnoe u dospělých. Nízká hladina DHA je také spojena s nižší hladinou hormonu melatoninu, který pomáhá usínat." Agata Bugorska – trenérka IFAA

To je jeden z důvodů, proč se intervenční a klinické studie zaměřují hlavně na EPA a DHA. Je snazší je standardizovat, přesně dávkovat a podrobit kontrole kvality, což je z hlediska vědeckého výzkumu mnohem pohodlnější a spolehlivější. ALA se v průměrné stravě vyskytuje častěji, takže je obtížnější izolovat účinky vyplývající z dodatečné suplementace.

Poruchy srdečního zdraví

Mezi nejčastější srdeční onemocnění patří ischemická choroba srdeční, hypertenze, srdeční selhání, arytmie a chlopenní vady. Ischemická choroba se vyvíjí v důsledku aterosklerózy, tj. zúžení koronárních tepen v důsledku usazování lipidů a zánětů, což omezuje přísun kyslíku do srdečního svalu. Hypertenze často vyplývá z nesprávné stravy, nadměrné konzumace soli, obezity, nedostatku fyzické aktivity a chronického stresu, což v průběhu času vede k poškození cév a hypertrofii levé komory srdce.

Problém a důsledky srdečního selhání

Srdeční selhání, tj. stav, kdy srdce není schopno pumpovat dostatečné množství krve, může být důsledkem neléčené hypertenze, infarktu, kardiomyopatie nebo strukturálních vad. Poruchy srdečního rytmu, jako je fibrilace síní, jsou často spojeny s věkem, hypertenzí, srdečními onemocněními v anamnéze nebo poruchami elektrolytů. Vady srdečních chlopní, jak vrozené, tak získané, mohou být důsledkem infekcí, autoimunitních onemocnění nebo degenerativních procesů, které vedou k narušení průtoku krve a přetížení srdce.

Obecná doporučení pro dávkování omega-3 mastných kyselin ve stravě v závislosti na zdravotním stavu

Omega-3 a srdce

Analýzy zahrnující desítky studií se stovkami tisíc účastníků prokázaly, že suplementace EPA a DHA může snižovat riziko úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční a počet koronárních příhod, i když nemá významný vliv na celkovou úmrtnost, cévní mozkové příhody ani frekvenci arytmií. Vyšší koncentrace omega-3 mastných kyselin v krvi, zejména EPA a DHA, byly významně spojeny s nižším rizikem výskytu ischemické choroby srdeční (CHD) v prospektivních a retrospektivních studiích, přičemž pacienti s CHD měli nižší hladiny těchto kyselin ve srovnání se zdravými osobami.

Omega-3 index

Zvláštní význam má tzv. omega-3 index, tj. procentuální podíl EPA a DHA v erytrocytech, který při hodnotách pod 4 % byl spojen s nejvyšším rizikem úmrtí na srdeční příčiny, zatímco hodnoty nad 8 % korelovaly se snížením tohoto rizika až o 30 %.

Nižší srdeční frekvence díky omega-3

Omega-3, zejména DHA, mají také negativní chronotropní účinek, snižují klidovou srdeční frekvenci v průměru o 2–3 údery za minutu, což má prognostický význam v kontextu kardiovaskulární mortality. U pacientů se srdečním selháním bylo prokázáno, že suplementace EPA a DHA může snižovat hladiny prozánětlivých cytokinů, jako jsou TNF-α a IL-6. Omega-3 mohou také zlepšovat funkci endotelu, o čemž svědčí významné zvýšení indexu vazodilatace (FMD) u pacientů s CHD po suplementaci.

Nižší krevní tlak a menší riziko incidentů

V populačních a intervenčních studiích s účastí osob s hypertenzí a hyperlipidémií bylo také prokázáno mírné, dávce závislé snížení krevního tlaku a koncentrace triglyceridů, zejména při dávkách EPA+DHA přesahujících 2 g denně. ALA, rostlinná forma omega-3, naopak vykazuje ve studiích výrazně slabší a méně opakovatelný vliv na riziko kardiovaskulárních příhod a její příjem, ačkoli potenciálně souvisí s mírným snížením arytmie, nemá významný vliv na celkovou ani kardiovaskulární mortalitu.

Zdroje:

• Abdelhamid, A. S., Brown, T. J., Brainard, J. S., Biswas, P., Thorpe, G. C., Moore, H. J., Deane, K. H., Summerbell, C. D., Worthington, H. V., Song, F., & Hooper, L. (2020). Omega-3 fatty acids for the primary and secondary prevention of cardiovascular disease. The Cochrane database of systematic reviews, 3(3), CD003177. https://doi.org/10.1002/14651858.CD003177.pub5
• Xiao, Y., Chen, Y., Pietzner, A., Elbelt, U., Fan, Z., & Weylandt, K. H. (2024). Circulating Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids Levels in Coronary Heart Disease: Pooled Analysis of 36 Observational Studies. Nutrients, 16(11), 1610. https://doi.org/10.3390/nu16111610
• Harris, W. S., Del Gobbo, L., & Tintle, N. L. (2017). The Omega-3 Index and relative risk for coronary heart disease mortality: Estimation from 10 cohort studies. Atherosclerosis, 262, 51–54. https://doi.org/10.1016/j.atherosclerosis.2017.05.007
• Prokopidis, K., Therdyothin, A., Giannos, P., Morwani-Mangnani, J., Ferentinos, P., Mitropoulos, A., & Isanejad, M. (2023). Does omega-3 supplementation improve the inflammatory profile of patients with heart failure? a systematic review and meta-analysis. Heart failure reviews, 28(6), 1417–1425. https://doi.org/10.1007/s10741-023-10327-0
• Wang, T., Zhang, X., Zhou, N., Shen, Y., Li, B., Chen, B. E., & Li, X. (2023). Association Between Omega-3 Fatty Acid Intake and Dyslipidemia: A Continuous Dose-Response Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Journal of the American Heart Association, 12(11), e029512. https://doi.org/10.1161/JAHA.123.029512
• Zhang, X., Ritonja, J. A., Zhou, N., Chen, B. E., & Li, X. (2022). Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids Intake and Blood Pressure: A Dose-Response Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Journal of the American Heart Association, 11(11), e025071. https://doi.org/10.1161/JAHA.121.025071
• Hidayat, K., Yang, J., Zhang, Z., Chen, G. C., Qin, L. Q., Eggersdorfer, M., & Zhang, W. (2018). Effect of omega-3 long-chain polyunsaturated fatty acid supplementation on heart rate: a meta-analysis of randomized controlled trials. European journal of clinical nutrition, 72(6), 805–817. https://doi.org/10.1038/s41430-017-0052-3
• Ibrahim Mohialdeen Gubari M. (2024). Effect of omega-3 fatty acid supplementation on markers of inflammation and endothelial function in patients with chronic heart disease: A systematic review and meta-analysis. Cellular and molecular biology (Noisy-le-Grand, France), 70(6), 171–177. https://doi.org/10.14715/cmb/2024.70.6.26