Úzkostné poruchy jsou jednou z nejčastějších forem duševních poruch a postihují miliony lidí na celém světě. Účinně brání profesnímu rozvoji nebo společenskému životu. Velký význam v prevenci úzkostných stavů má vzdělávání, neboť existuje mnoho technik, jak tento typ stresu snížit, mezi něž lze zařadit cvičení nebo vyváženou stravu podpořenou různými bioaktivními látkami. Přehled 2024 studií popisuje, jaký vliv může mít kurkuma na úzkost.
- Substráty úzkosti
- Příznaky úzkosti
- Zánět a úzkost
- Kurkuma a úzkost
- Jak dávkovat kurkumin?
Substráty úzkosti
Neurobiologie úzkostných poruch je složitá a zahrnuje různé mozkové struktury a neurotransmitery. Klíčovou roli hrají: limbický systém, včetně amygdaly, hipokampu a prefrontální kůry. Amygdala, která je centrálním centrem pro emoční reakce, včetně strachu a úzkosti, je u lidí s úzkostnými poruchami často hyperaktivní.
Hipokampus, který je zodpovědný za paměť a prostorovou navigaci, vykazuje snížený objem a aktivitu, což může mít vliv na neschopnost kontrolovat úzkostné reakce a zpracovávat vzpomínky. Prefrontální kůra, která je zodpovědná za exekutivní funkce a regulaci emocí, může být také dysfunkční, což vede k problémům s kontrolou impulzů.
Byla identifikována řada genů souvisejících s neurotransmitery, receptory a signálními drahami, které mohou predisponovat ke vzniku úzkostných poruch. Faktory prostředí, jako jsou traumatické události, chronický stres nebo nepříznivé životní podmínky, mohou prostřednictvím epigenetických mechanismů měnit expresi genů, což následně ovlivňuje funkci mozku.
Příznaky úzkosti
Příznaky úzkostných poruch jsou rozmanité a mohou zahrnovat jak somatické, tak psychické aspekty. Mezi nejčastější patří pocity nadměrné úzkosti, potíže se soustředěním, podrážděnost, únava, svalové napětí a poruchy spánku. Somatické příznaky mohou zahrnovat zrychlený srdeční tep, pocení, třes, závratě, nevolnost a problémy s dýcháním.
Diagnostika úzkostných poruch je založena na důkladné klinické anamnéze, psychologickém testování a použití standardizovaných diagnostických nástrojů, jako jsou specializované dotazníky. Důležité je také vyloučit jiné potenciální příčiny příznaků, jako jsou endokrinní, neurologické nebo kardiovaskulární poruchy.
Zánět a úzkost
Úloha oxidačního stresu a zánětu v regulaci nálady je předmětem intenzivního výzkumu. Oxidační stres, který je důsledkem nadměrné produkce škodlivých forem kyslíku, jež interagují s buňkami, a nedostatečné aktivity antioxidačních systémů, může vést k poškození buněk, včetně poškození neuronů.
Zánět spojený s chronickou aktivací imunitního systému může zase ovlivnit funkci mozku prostřednictvím produkce cytokinů, které mohou pronikat hematoencefalickou bariérou a ovlivňovat neurony a další mozkové buňky. Zvýšené hladiny zánětlivých markerů mohou být spojeny s vyšším rizikem úzkostných poruch a depresí.
Kurkuma a úzkost
Kurkumin, přírodní látka získávaná z kurkumy, patří mezi polyfenoly a má silný antioxidační a protizánětlivý potenciál. Analýza výsledků experimentů z osmi vědeckých publikací, kterých se zúčastnilo 567 osob, prokázala významný snižující účinek kurkuminu na příznaky úzkosti hodnocené pomocí dotazníků. Tyto výsledky naznačují potenciál kurkuminu jako doplňku při léčbě úzkostných poruch, je však třeba poznamenat, že k potvrzení těchto zjištění a lepšímu pochopení účinků kurkuminu v souvislosti s úlevou od úzkosti je zapotřebí dalšího výzkumu.
Jak dávkovat kurkumin?
Kurkuma v práškové formě se obvykle konzumuje v dávkách 1 až 3 gramy denně, což odpovídá přibližně 200 až 600 mg kurkuminu. Kurkumin jako izolovaná sloučenina se však často užívá ve vyšších dávkách, obvykle 500 mg až 2 gramy denně, rozdělených do několika dávek. Důležitým aspektem při suplementaci kurkuminu je jeho standardizace, protože přípravky by měly obsahovat určité, pevně stanovené množství kurkuminoidů, obvykle 95 %. Důležitou roli při zvyšování biologické dostupnosti kurkuminu hraje piperin, alkaloid obsažený v černém pepři. Přídavek piperinu do doplňků stravy s kurkuminem může zvýšit jeho biologickou dostupnost až o několik set procent.
Zdroje:
Fathi, S., Agharloo, S., Falahatzadeh, M., Bahraminavid, S., Homayooni, A., Faghfouri, A. H., Shafiei, D., & Shafagh, S. G. (2024). Effect of curcumin supplementation on symptoms of anxiety: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Clinical nutrition ESPEN, 62, 253–259. https://doi.org/10.1016/j.clnesp.2024.05.017
Uvedený obsah má pouze vzdělávací a informační účely. Pečlivě dbáme na jeho věcnou správnost. Nemá však nahrazovat individuální rady odborníka, přizpůsobené konkrétní situaci čtenáře.