Kdy je nejlepší užívat probiotika?

Bakterie jsou jednobuněčné mikroorganismy vyznačující se chybějícím buněčným jádrem, což je typické pro buňky složitějších organismů, jako jsou lidé nebo rostliny. Mají různé formy, mohou být kulovité, tyčovité nebo spirálové. Jejich velikosti se obvykle pohybují od několika mikrometrů, i když byly objeveny i bakterie viditelné pouhým okem.

1. Špatné a dobré bakterie
2. Výzkum bakterií
3. Role bakterií v organismu
4. Výzkum probiotik
5. Optimální užívání probiotik

Špatné a dobré bakterie

Některé bakterie jsou patogenní a mohou způsobit onemocnění, ale mnohé z nich plní klíčové funkce v ekosystémech a v lidském organismu, podporují zdraví a správné fungování. Mezi druhé jmenované patří probiotika.

Výzkum bakterií

Objev bakterií se datuje do 17. století a je spojen s rozvojem mikroskopie. A. van Leeuwenhoek, holandský podnikatel a vědec, byl prvním, kdo v roce 1676 pozoroval bakterie. K tomuto účelu mu posloužily ručně vyrobené vysoce přesné mikroskopy, díky kterým viděl drobné organismy v kapce vody.

Role bakterií v organismu

Revoluce v medicíně

Pochopení role bakterií ve fungování lidského organismu se začalo rozvíjet mnohem později, v 19. století. Klíčovým momentem byla aplikace zárodečné teorie nemocí Louisem Pasteurem a Robertem Kochem, kteří ukázali, že mnoho onemocnění bylo způsobeno specifickými bakteriemi. To vedlo k revoluci v medicíně a pochopení důležitosti hygieny v prevenci nemocí.

Moderní výzkum mikrobiomu

Moderní výzkumy mikrobiomu prokázaly, že bakterie obývající například trávicí trakt, kůži nebo dýchací soustavu mají zásadní význam pro mnoho aspektů tělesného zdraví a fungování, včetně trávení, imunity a dokonce i duševního zdraví. Tato oblast výzkumu se nadále rychle vyvíjí a odhaluje stále více informací o komplexních interakcích mezi bakteriemi a hostitelem.

Výzkum probiotik

Podávání probiotik 

Zjištění, že podávání bakterií ve formě suplementu může ovlivnit lidské zdraví, je spojeno s počátky výzkumu probiotik, který probíhal na přelomu 19. a 20. století. Klíčovou postavou v této oblasti byl vědec E. Metchnikoff, nositel Nobelovy ceny za medicínu z roku 1908, považovaný za otce vědy o vrozené imunitě.

Metchnikoffův objev a teorie 

Stalo se to na počátku 20. století, když si všiml, že některé venkovské populace ve východní Evropě, které pravidelně konzumovaly fermentované mléčné výrobky, jako je jogurt a kefír, žily déle a měly méně zdravotních problémů. Připouštěl, že živé kultury bakterií přítomné v těchto produktech, zejména Lactobacillus, by mohly mít příznivý vliv na střevní mikroflóru a celkové zdraví.

Metchnikoff se domníval, že podávání specifických kmenů bakterií by mohlo změnit složení bakterií ve střevech a působit proti škodlivým účinkům hnilobných bakterií, o kterých se domníval, že přispívají ke stárnutí a nemocem. Jeho teorie, i když byly zpočátku kontroverzní, inspirovaly další výzkum role bakterií v lidském zdraví a vedly k vývoji probiotik jako doplňků.

Mikroorganismy v potravinách 

Tabulka: Různé mikroorganismy v potravinách.

Optimální užívání probiotik

Původně se předpokládalo, že užívání probiotik nalačno je účinnější, protože teoreticky umožňuje bakteriím rychleji a snadněji se dostat do střev, kde se mohou usadit a působit. Užívání probiotik nalačno, obvykle ráno před snídaní nebo mezi jídly, by minimalizovalo jejich vystavení žaludeční kyselině.

Před jídlem nebo po jídle?

Na druhou stranu některé novější výzkumy naznačují, že užívání probiotik po jídle může být prospěšnější. Jídlo může probiotika „obalit“ a pomoci jim přežít v kyselejším prostředí žaludku.

Konečná odpověď na tuto otázku závisí na mnoha faktorech, včetně konkrétního bakteriálního kmene a formy, ve které je dodáván. Některé kmeny mohou být odolnější vůči žaludeční kyselině a mohou být odolnější vůči vnějším faktorům, ať už se užívají nalačno nebo po jídle. Jiné mohou vyžadovat ochranu, kterou jim zajišťuje jídlo nebo kombinací prebiotik nebo postbiotik a parabiotik. 

Zdroje:

Mohr AE, Pugh J, O'Sullivan O, Black K, Townsend JR, Pyne DB, Wardenaar FC, West NP, Whisner CM, McFarland LV. Best Practices for Probiotic Research in Athletic and Physically Active Populations: Guidance for Future Randomized Controlled Trials. Front Nutr. 2022 Mar 8;9:809983. doi: 10.3389/fnut.2022.809983. PMID: 35350412; PMCID: PMC8957944.