Jaké potraviny vám dělají největší potěšení?

Jídlo je nejen biologickou nutností, ale také jedním z nejdůležitějších zdrojů potěšení v každodenním životě. Bez ohledu na věk, původ nebo životní styl má většina lidí své oblíbené chutě, ke kterým se s radostí a oblibou vrací. Potěšení z jídla však není jen otázkou chuti. Je to složitý proces, který zahrnuje mozek, emoce, vzpomínky a sociální kontext. Co způsobuje, že si některá jídla vychutnáváme více než jiná? Jaké mechanismy stojí za naší neschopností odolat čokoládě, chipsům nebo čerstvému chlebu? Odpovědi je třeba hledat na pomezí neurovědy a psychologie jídla.

1. Mozek, odměny a chemie potěšení
2. Nejvíce "návykové" potraviny
3. Potěšení versus vzpomínky a emoce
4. Mělo by jídlo vždy přinášet potěšení?
5. Funkční potraviny a potěšení podle nových pravidel
6. Shrnutí a moje rada

Mozek, odměny a chemie potěšení

Každé sousto ...

Každé sousto jídla, které nám chutná, aktivuje v mozku systém odměn. Nejdůležitějším neurotransmiterem v tomto procesu je dopamin, látka zodpovědná za pocity motivace a uspokojení. Potraviny bohaté na cukry, tuky a sůl aktivují tento systém silněji než jiné, protože z evolučního hlediska byly zdrojem energie a přežití.

Jak návykové?

Moderní věda naznačuje, že některé produkty - zejména ty vysoce zpracované - mohou vyvolat reakce podobné těm, které se objevují u závislosti. Proto je těžké přestat u jedné tabulky čokolády nebo několika chipsů. Potraviny, které chutnají příjemně, aktivují nejen receptory na jazyku, ale také oblasti mozku zodpovědné za emoce, odměnu a zapamatování si vjemů.

Nejvíce "návykové" potraviny

Čokoláda, zmrzlina, chipsy, pizza a rychlé občerstvení jsou produkty, které jsou v průzkumech nejčastěji uváděny jako zdroj největšího potěšení. Kombinují více chutí najednou - sladkou, mastnou, slanou a často i křupavou nebo krémovou, což dále umocňuje pozitivní smyslový zážitek. Tyto kombinace chutí a textur jsou schopny překonat přirozený mechanismus sytosti, což je důvod, proč se tak snadno přejídáme. Zajímavé je, že ženy častěji než muži uvádějí touhu po sladkém občerstvení, zatímco muži častěji volí slané a tučné potraviny. Tyto rozdíly mohou mít jak kulturní, tak hormonální základ.

Potěšení versus vzpomínky a emoce

O tom, zda nám určitá potravina chutná, nerozhoduje jen její chuť. Velkou roli hrají vzpomínky, emoce a kontext, ve kterém jídlo jíme. Chuť polévky, kterou vařila babička, nebo koláče, který se jedl o prázdninách v dětství, může vyvolat silný pocit bezpečí, tepla a nostalgie. Jídlo se pak stává formou návratu do minulosti, způsobem zklidnění emocí a vyjádření identity. Kulturní rituály, jako jsou nedělní obědy nebo slavnostní jídla, posilují společenský význam jídla a prohlubují jeho emocionální náboj.

Mělo by jídlo vždy přinášet potěšení?

Potěšení z jídla je přirozený a nezbytný jev, ale jeho nadužívání může vést ke zdravotním problémům. Dnešní kultura nadbytku, dostupnost pochutin a silný marketing podporují emocionální stravování, které nesouvisí s fyziologickým hladem. Jídlo se pak stává nástrojem úniku před stresem, osamělostí nebo nudou. Hranice mezi vědomým potěšením a nutkavým přejídáním může být tenká, proto je důležité rozpoznat vlastní vzorce a umět rozlišovat mezi fyzickým a emocionálním hladem.

Funkční potraviny a potěšení podle nových pravidel

Dobrou zprávou je, že potěšení z jídla nemusí být vyhrazeno pouze pro nezdravé potraviny. Moderní přístup k výživě podporuje myšlenku funkčního stravování, které je zdravé a zároveň chutné. Pokrmy s aromatickým kořením, dezerty na bázi syrovátkových bílkovin a zdravých tuků, ovesné vločky s ovocem a skořicí nebo vysokoproteinové koktejly mohou poskytnout stejné uspokojení jako klasické sladkosti. Mozek lze navíc „vytrénovat" na požitek z nových druhů chutí - čím častěji saháme po zdravých potravinách, tím jsou pro nás atraktivnější. Tento jev se nazývá chuťová neuroadaptace.

Shrnutí a moje rada

Jídlo je jedním z nejdostupnějších zdrojů každodenního potěšení, ale stojí za to naučit se ho užívat s rozvahou. Vychutnávat si jídlo nemusí znamenat přejídání nebo sahání po zpracovaných potravinách. Klíčem je vybudovat si k jídlu vztah založený na rovnováze, všímavosti a pochopení vlastních potřeb. Stojí za to sahat po potravinách, které kombinují chuť a výživovou hodnotu, hledat novou kulinářskou inspiraci a vytvářet si vlastní stravovací rituály - které jsou nejen chutné, ale také podporují vaše zdraví a pohodu.

Vědecké zdroje:

• Food addiction: an examination of the diagnostic criteria for dependence https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21768996/
• Food and mood: Is there a connection? https://www.health.harvard.edu/mind-and-mood/food-and-mood-is-there-a-connection