Jak stres ovlivňuje trávení a může vést k průjmu

Jedno z prvních přímých pozorování vlivu emocí na trávení pochází již z 19. století. V roce 1833 popsal americký lékař William Beaumont výsledky dlouholetých výzkumů Alexise St. Martina, u něhož po střelné ráně zůstala fistula umožňující pozorování činnosti žaludku. Beaumont si všiml, že silné emoce mohou měnit vylučování žaludeční šťávy a rychlost vyprazdňování žaludku, což byl jeden z nejranějších důkazů souvislosti mezi psychickým stavem a fungováním trávicího traktu.

1. Vznik průjmu
2. Vliv stresu na průjem
3. Jak přistupovat k průjmu
4. Často kladené otázky – nejčastější dotazy ohledně stresu a průjmu

Vznik průjmu

K průjmu dochází, když stolice obsahuje příliš mnoho vody a výkaly jsou řídčí a obvykle častější než obvykle. K tomu může dojít z několika různých důvodů. Jedním z nejčastějších jsou infekce trávicího traktu způsobené viry, bakteriemi nebo parazity. Některé mikroorganismy poškozují sliznici střeva, jiné produkují toxiny, které zvyšují vylučování vody a elektrolytů do jeho vnitřního prostoru.

Průjem může souviset také se stravou. Pokud část živin není správně strávena nebo vstřebána, zůstává ve střevě a zadržuje v něm vodu. K tomuto jevu může docházet mimo jiné při nesnášenlivosti laktózy nebo při konzumaci velkého množství některých polyolů. Řídká stolice se může objevit také po konzumaci znečištěných potravin, nadměrného množství alkoholu, vysokých dávek kofeinu nebo produktů, na které daná osoba reaguje obzvláště citlivě.

Průjem patří mimo jiné mezi možné nežádoucí účinky některých antibiotik, přípravků s obsahem hořčíku, projímadel a části léků používaných při chronických onemocněních. Příčinou chronické nebo opakující se řídké stolice mohou být také onemocnění trávicího traktu či poruchy interakce mezi střevem a mozkem. Na rychlost činnosti střev mají vliv nejen jídla, infekce nebo léky, ale také nervový systém. Jedním z faktorů, které mohou dočasně měnit motilitu a sekreci v zažívacím traktu, je stres.

Vliv stresu na jednotlivé části zažívacího traktu

Vliv stresu na průjem

Náhlý stres spouští v těle reakci, která ho má připravit na rychlou akci. Dochází tehdy ke změnám v činnosti nervového systému a ve vylučování hormonů, přičemž důsledky mohou být pociťovány i v žaludku a střevech. U některých lidí začne žaludek pracovat pomaleji a střeva rychleji. Potravinová hmota se pak pohybuje rychleji, čímž má organismus méně času na to, aby z ní získal vodu. To může vést k náhlému nutkání na stolici, častějším návštěvám toalety a někdy i k průjmu.

Stres může také způsobit, že se střeva stanou citlivějšími. Jejich normální pohyby pak mohou být vnímány jako přetékání, křeče, bolesti břicha nebo náhlá potřeba vyprázdnění. Tyto příznaky se častěji objevují u osob s syndromem dráždivého tračníku.

Chronický stres může po delší dobu narušovat rytmus činnosti zažívacího traktu, ovlivňovat množství vylučovaných tekutin a zvyšovat citlivost střev. Zkoumá se také jeho souvislost s střevní mikrobiotou, i když tyto vztahy nejsou jednoduché. U jedné osoby může dlouhodobé napětí souviset s průjmem, u jiné se zácpou a někdy se oba problémy střídají. Stres tedy může být jedním z faktorů zhoršujících průjem, ale ne vždy je jeho hlavní příčinou.

Jak přistupovat k průjmu

Průjem může vést především k dehydrataci a ztrátě elektrolytů, jako je sodík a draslík, což může způsobit slabost, závratě, svalové křeče a poruchy srdeční činnosti. Zvláště nebezpečný je u malých dětí, starších osob a chronicky nemocných, a také v případě, že přetrvává dlouhou dobu, je velmi intenzivní nebo je doprovázen horečkou, krví ve stolici či silnými bolestmi břicha.

Při průjmu se obvykle osvědčuje lehká, dobře snášená strava založená na jednoduchých jídlech, doplněná dostatečným příjmem tekutin. Můžete sáhnout mimo jiné po rýži, vařených bramborách, banánech, pšeničném pečivu, vařené mrkvi, jemných polévkách a libovém mase, pokud jsou dobře snášeny.

"Stres není jen v hlavě. Nervový systém a zažívací trakt spolu neustále komunikují, a proto může silné napětí u některých lidí urychlit činnost střev, zvýšit nutkání na stolici a zhoršit průjem. To však neznamená, že opakující se střevní potíže je třeba automaticky připisovat stresu." Anna Zięba – dietoložka

Často kladené otázky – nejčastější dotazy ohledně stresu a průjmu

Může stres skutečně způsobit průjem?

Ano. Silný stres může ovlivnit nervový systém, který reguluje činnost trávicího traktu. U některých lidí to vede ke zrychlení peristaltiky tlustého střeva, zvýšenému nutkání na stolici a výskytu řídkých stolic. Reakce je však individuální – stres může také způsobit zácpu, nevolnost nebo bolesti břicha.

Proč mám před důležitou událostí nutkání jít na toaletu?

Stresová situace aktivuje mechanismy odpovědné za reakci organismu na ohrožení. Mění se pak také činnost trávicího traktu. Tlusté střevo se může začít intenzivněji stahovat, a proto se před zkouškou, veřejným vystoupením, soutěží nebo důležitým setkáním může objevit náhlé nutkání na stolici.

Jak dlouho může stresová průjem trvat?

Neexistuje žádná konkrétní doba trvání. U některých lidí se příznaky objevují pouze při silném napětí a rychle ustupují, u jiných se vrací v obdobích chronického stresu. Dlouhotrvající nebo často se vracející průjem však neměli sami považovat za „nervový“, protože může mít jinou příčinu.

Může stres zhoršovat syndrom dráždivého tračníku?

Ano. Syndrom dráždivého tračníku (IBS, angl. Irritable Bowel Syndrome) patří mezi poruchy interakce mezi střevem a mozkem. Stres a silné emoce mohou u některých lidí zhoršovat bolesti břicha, změny v rytmu vyprazdňování, průjem nebo zácpu.

Co jíst při průjmu způsobeném stresem?

Nejdůležitější je dostatečný příjem tekutin. Jídla by měla být jednoduchá a dobře snášená. Můžete si vybrat například rýži, vařené brambory, pšeničný chléb, banány, vařenou mrkev, jemné polévky nebo libové maso. Není třeba hladovět, ale stojí za to dočasně omezit potraviny, které u vás zhoršují příznaky.

Může káva při stresu zhoršit průjem?

Může. Kofein u některých lidí stimuluje činnost střev. Pokud je stres již doprovázen zvýšenou peristaltikou trávicího traktu, může velké množství kávy nebo jiných nápojů obsahujících kofein ještě více zvýšit nutkání na stolici.

Je při průjmu nutné doplňovat elektrolyty?

Při silném průjmu dochází spolu s vodou ke ztrátě elektrolytů, především sodíku a draslíku. Zvláštní význam má pak správná hydratace. Při větší ztrátě tekutin se používají perorální rehydratační roztoky s odpovídajícím složením.

Kdy by se průjem neměl přisuzovat stresu?

Lékařskou konzultaci vyžaduje zejména dlouhodobý nebo opakující se průjem, stejně jako průjem doprovázený krví ve stolici, vysokou horečkou, silnými bolestmi břicha, zřetelnými příznaky dehydratace, oslabením nebo neúmyslným úbytkem tělesné hmotnosti. Stres může zhoršovat střevní potíže, neměl by však být automaticky považován za jejich příčinu, aniž by byly zohledněny jiné možnosti.

Zdroje:

• Tache, Y., Larauche, M., Yuan, P. Q., & Million, M. (2018). Brain and Gut CRF Signaling: Biological Actions and Role in the Gastrointestinal Tract. Current molecular pharmacology, 11(1), 51–71. https://doi.org/10.2174/1874467210666170224095741
• Mönnikes, H., Tebbe, J. J., Hildebrandt, M., Arck, P., Osmanoglou, E., Rose, M., Klapp, B., Wiedenmann, B., & Heymann-Mönnikes, I. (2001). Role of stress in functional gastrointestinal disorders. Evidence for stress-induced alterations in gastrointestinal motility and sensitivity. Digestive diseases (Basel, Switzerland), 19(3), 201–211. https://doi.org/10.1159/000050681
• Chang, Y. M., El-Zaatari, M., & Kao, J. Y. (2014). Does stress induce bowel dysfunction?. Expert review of gastroenterology & hepatology, 8(6), 583–585. https://doi.org/10.1586/17474124.2014.911659