Jak strava ovlivňuje hladinu cholesterolu?

V roce 1913 byly zveřejněny výsledky experimentů, v nichž strava bohatá na cholesterol vyvolala u králíků výrazný nárůst jeho koncentrace v krvi a změny ve stěnách tepen. Jednalo se o jeden z prvních experimentálních důkazů spojujících způsob výživy, cholesterol a rozvoj aterosklerotických změn, ačkoli zvířecí model neumožňoval přímé přenesení výsledků na člověka. Pozdější studie prokázaly, že na lipidový profil má vliv nejen množství cholesterolu přítomného v potravě, ale především celkové složení stravy.

1. Vlastnosti cholesterolu
2. Strava a cholesterol
3. Vyšetření hladiny cholesterolu
4. Často kladené otázky

Vlastnosti cholesterolu

Cholesterol je tuková látka, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Nedodává energii, ale je nezbytný pro tvorbu buněčných membrán, steroidních hormonů, žlučových kyselin a vitamínu D. Většina cholesterolu se vytváří v těle, hlavně v játrech, zatímco část pochází z živočišných produktů, jako jsou vejce, maso, vnitřnosti a mléčné výrobky.

LDL cholesterol a HDL cholesterol

Cholesterol se nerozpouští ve vodě, a proto je v krvi transportován v částicích zvaných lipoproteiny. Pojmy „LDL cholesterol“ a „HDL cholesterol“ nepopisují dva různé druhy cholesterolu, ale množství téže látky přenášené různými částicemi. LDL transportuje cholesterol především z jater do tkání a jeho vyšší koncentrace znamená větší množství cholesterolu cirkulujícího v lipoproteinech s nízkou hustotou. HDL se mimo jiné podílí na odběru cholesterolu z tkání a jeho transportu do jater.

Odhadovaný obsah cholesterolu v některých potravinách

Strava a cholesterol

Strava ovlivňuje hladinu cholesterolu tím, že mění produkci lipoproteinů v játrech, vstřebávání lipidů ve střevě a rychlost odstraňování LDL z krve. Vysoký příjem nasycených mastných kyselin může omezovat vychytávání LDL játry, a proto může jejich hladina v krvi stoupat.

Stravovací faktory

Nahrazení části nasycených tuků mononenasycenými a polynenasycenými tuky, které se vyskytují v olivovém oleji, řepkovém oleji, ořeších, semenech a rybách, obvykle přispívá k nižší hladině LDL. Rozpustná, viskózní vláknina z ovsa, ječmene, semen luštěnin, zeleniny a ovoce omezuje reabsorpci složek žluči a zvyšuje jejich vylučování, čímž játra spotřebovávají více cholesterolu na tvorbu žlučových kyselin. Kromě toho mohou specifické aktivní látky rostlinného původu „soutěžit“ s cholesterolem o vstřebávání ve střevě.

Aktuální doporučení EFSA

Na druhou stranu může přebytek energie, velké množství přidaných cukrů a alkoholu zvyšovat produkci triglyceridů a lipoproteinů s velmi nízkou hustotou v játrech. Cholesterol z potravy může rovněž zvyšovat hladinu LDL, avšak reakce se liší a EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) označuje nasycené tuky za významnější dietní faktor ovlivňující jeho koncentraci.

Podle EFSA by tuky měly dospělým dodávat 20–35 % celkové energie stravy. Při energetické hodnotě 2 000 kcal to odpovídá přibližně 44–78 g tuku denně. Pro kyselinu linolovou z rodiny omega-6 byl stanoven dostatečný příjem na úrovni 4 % energie a pro kyselinu alfa-linolenovou z rodiny omega-3 na úrovni 0,5 % energie (kyseliny dostupné hlavně v rostlinách). Ve stravě o energetické hodnotě 2000 kcal to představuje přibližně 8,9 g, respektive 1,1 g denně. Pro dospělé byl navíc stanoven dostatečný příjem 250 mg eikosapentaenové a dokosahexaenové kyseliny dohromady, tedy EPA a DHA (především z ryb).

Vyšetření hladiny cholesterolu

Za žádoucí hodnotu celkového cholesterolu u dospělých se považuje koncentrace nižší než 190 mg/dl (4,9 mmol/l). Cílová hladina LDL cholesterolu závisí na kardiovaskulárním riziku a činí méně než 115 mg/dl při nízkém riziku, méně než 100 mg/dl při středním riziku, méně než 70 mg/dl při vysokém riziku a méně než 55 mg/dl při velmi vysokém riziku.

Výsledek závisí na produkci cholesterolu v játrech, jeho vstřebávání ve střevě, odstraňování z krve, využití pro syntézu žlučových kyselin a vylučování žlučí. Játra neustále přizpůsobují svou vlastní syntézu přísunu cholesterolu a potřebám organismu, ale rozsah této kompenzace se u jednotlivých lidí liší. Důležitou roli hrají také geny, tělesná hmotnost, fyzická aktivita, funkce štítné žlázy, souběžné onemocnění a užívané léky.

"Na hladinu cholesterolu nemá vliv pouze množství cholesterolu ve stravě. Mnohem větší význam má celkový způsob stravování – zejména druh konzumovaných tuků, dostatečný příjem vlákniny a udržení správné tělesné hmotnosti." Łukasz Domeracki – dietolog

Často kladené otázky

Je vysoká hladina cholesterolu vždy důsledkem nesprávné stravy?

Ne. Strava je jedním z důležitých faktorů, ale na hladinu cholesterolu mají vliv také genetika, věk, tělesná hmotnost, fyzická aktivita, nemoci (např. hypotyreóza) a některé léky.

Zvyšují vejce hladinu cholesterolu?

Vejce obsahují hodně cholesterolu, avšak u většiny zdravých lidí má jejich umírněná konzumace menší vliv na hladinu LDL než nadbytek nasycených tuků ve stravě. Důležitý je celkový způsob stravování.

Jaké potraviny pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu?

Příznivý vliv mohou mít potraviny bohaté na rozpustnou vlákninu, jako jsou ovesné vločky, ječmen, luštěniny, zelenina a ovoce, ale také ořechy, semena, olivový olej, řepkový olej a tučné ryby.

Je nutné zcela vyloučit tuky ze stravy?

Ne. Tuky jsou nezbytnou součástí stravy. Je však vhodné omezit nasycené tuky a nahradit je mononenasycenými a polynenasycenými tuky.

Může strava nahradit léky na cholesterol?

U některých lidí může změna životního stylu výrazně zlepšit lipidový profil. Pokud však lékař doporučí farmakologickou léčbu, měla by strava sloužit jako její doplněk, nikoli náhrada.

Jak často je vhodné nechat si vyšetřit hladinu cholesterolu?

Četnost vyšetření závisí na věku, zdravotním stavu a individuálním kardiovaskulárním riziku. U zdravých dospělých je vhodné provádět vyšetření lipidového profilu pravidelně podle doporučení lékaře, u osob se zvýšeným rizikem pak častěji.

Ovlivňuje fyzická aktivita hladinu cholesterolu?

Ano. Pravidelná fyzická aktivita podporuje udržení správné tělesné hmotnosti, může zlepšit lipidový profil a představuje jeden ze základních prvků prevence kardiovaskulárních onemocnění.

Zdroje:

• Asbaghi, O., Choghakhori, R., Ashtary-Larky, D., & Abbasnezhad, A. (2020). Effects of the Mediterranean diet on cardiovascular risk factors in non-alcoholic fatty liver disease patients: A systematic review and meta-analysis. Clinical nutrition ESPEN, 37, 148–156. https://doi.org/10.1016/j.clnesp.2020.03.003
• Koch, C. A., Kjeldsen, E. W., & Frikke-Schmidt, R. (2023). Vegetarian or vegan diets and blood lipids: a meta-analysis of randomized trials. European heart journal, 44(28), 2609–2622. https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehad211
• Chawla, S., Tessarolo Silva, F., Amaral Medeiros, S., Mekary, R. A., & Radenkovic, D. (2020). The Effect of Low-Fat and Low-Carbohydrate Diets on Weight Loss and Lipid Levels: A Systematic Review and Meta-Analysis. Nutrients, 12(12), 3774. https://doi.org/10.3390/nu12123774