Jak posílit oslabené tělo po nemoci?

Nemoci, které nás postihují, často narušují nejen přímo postižené oblasti, ale mají také řadu důsledků, které ovlivňují širší spektrum zdravotních aspektů. U mnoha onemocnění mohou poruchy chuti k jídlu vést k nedostatku základních živin a následným fyziologickým problémům.

1. Respirační infekce
2. Onemocnění trávicího traktu
3. Onkologická onemocnění a pooperační stavy

Příkladem může být nachlazení a závažnější infekce, onemocnění trávicího traktu nebo nádorová onemocnění a pooperační stavy. V každém z těchto případů je důležitá hustota živin a energie v potravinách a přísun látek se známými účinky na chuť k jídlu nebo imunitní funkce.

Respirační infekce

Při infekcích horních cest dýchacích, které mohou být způsobeny rhinoviry, chřipkovými viry, koronaviry, RSV a dalšími, existuje vysoké riziko zánětu nosu a krku. Související podráždění může lidi účinně odradit od toho, aby sáhli po jídle, protože konzumace může způsobit nepříjemné pocity. Kromě toho jsou tyto infekce často spojeny se ztrátou nebo omezením čichu a/nebo chuti, což dále zhoršuje chuť k jídlu.

Po tomto typu onemocnění je vhodné zajistit lehce stravitelnou stravu, vysoký přísun tekutin a minerálů a vitaminů. Může být užitečné užívat elektrolyty, které kompenzují ztrátu hydratace spojenou s bojem organismu proti infekci. Důležitý může být také přísun vitaminu C a zinku pro antioxidační podporu a posílení pojivových tkání (např. kůže kolem nosu nebo sliznice dýchacího systému) a omega-3 mastných kyselin pro protizánětlivé účinky. Chuť k jídlu po infekcích lze podpořit mimo jiné čajem s medem, citronem a zázvorem.

Onemocnění trávicího traktu

Faktorem, který představuje větší riziko zhoršení výživy než respirační infekce, jsou poruchy gastrointestinálního traktu. Ty mohou být mimo jiné důsledkem virových a bakteriálních infekcí, střevní dysbiózy, alergií a intolerancí, poruch střevní motoriky, problémů se vstřebáváním živin a zánětlivých a jiných onemocnění. Výskyt zažívacích potíží, nadýmání, zácpy, průjmu nebo intenzivních bolestí může vyvolat strach z jídla a vést k postupné podvýživě.

U těchto jedinců je třeba složení stravy přizpůsobit individuálně, ale obecnou podporu lze zajistit cílenou probiotickou terapií, užíváním doplňků stravy s protizánětlivým potenciálem a vlastnostmi modulujícími chuť k jídlu a náladu, jako je kanabidiol (CBD) z konopí setého, a přiměřeně vysokým přísunem bílkovin se zvláštním důrazem na glutamin k modulaci činnosti imunitního systému a vybudování střevní výstelky. Přesný způsob podávání je třeba konzultovat s dietologem a/nebo lékařem.

Onkologická onemocnění a pooperační stavy

Onkologická onemocnění a jejich léčba nebo situace vyžadující chirurgický zákrok se značnou ztrátou krve mohou někdy ztížit uspokojování potřeb organismu v oblasti výživy. Stav tkání v celém trávicím traktu se pak může zhoršit a stres může negativně ovlivnit chuť k jídlu. Tyto situace vyžadují pečlivě zvolené metody léčby a regenerace, protože potřeby organismu jsou v těchto případech velmi individuální.

Pak je nutný velmi komplexní přístup k výživě, zahrnující jak psychologické, tak patomorfologické aspekty s neustálým sledováním výsledků krevních testů. Nejčastěji musí být proces dosažení optimálního přísunu živin postupný a někdy usnadněný faktory, které hrají vícesměrnou regulační roli, jako je výše zmíněná CBD.

Kromě toho mohou být užitečné zdroje rychle vstřebatelné energie, jako jsou triglyceridy se středně dlouhým řetězcem (MCT), nebo elektrolyty, které pomáhají regulovat hydrataci. Užívání jakýchkoli přípravků v období "zotavování" je třeba konzultovat s ošetřujícím lékařem.