Co jsou to kvásky, po jaké době se objeví?

Často se s humorem říká, že "bolestivost je znamením příchodu mše". To je však velké zjednodušení, protože bolestivost svalů není přímým ukazatelem dobrého tréninku a ne vždy vede k optimálnímu rozvoji svalové tkáně. Často značí nedostatky ve stravování nebo poukazuje na ne vždy hygienický životní styl či dokonce na některá onemocnění. To rozhodně nejsou faktory, které by mohly usnadnit dosažení cílů jak v oblasti postavy, tak síly nebo vytrvalosti.

1. Mechanismus vzniku kvásku
2. Kdy začínají bolet svaly? 
3. Způsoby zmírnění bolestivosti

Mechanismus vzniku kvásku

Problematika kvásku byla objevena v roce 1902. Prvním hypotetickým tvrzením o vzniku tohoto jevu, reprodukovaným amatérskými sportovci, bylo hromadění kyseliny mléčné ve svalech. Poměrně rychle byla tato hypotéza zamítnuta, protože se ukázalo, že kyselina mléčná se účinně odstraňuje v prvních hodinách po ukončení fyzické aktivity.

V běžném názvosloví známá bolestivost je ve skutečnosti opožděný nástup svalové bolesti (DOMS). Tento jev má jen málo společného se snížením pH v důsledku metabolismu. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že intenzivní cvičení vede k mikropoškození svalů a právě toto mikropoškození způsobuje bolest a nepohodlí a snížení výkonnosti.

Kdy začínají bolet svaly? 

DOMS neboli bolestivost svalů, dříve známá jako bolestivost, se objevuje během prvních 24 hodin po tréninku. Zpravidla dosahují své maximální intenzity mezi 24 a 72 hodinami a zcela mizí v průměru po pěti až sedmi dnech. DOMS "napadá" nejrychleji a nejvážněji začátečníky a ty, kteří příliš náhle změní objem tréninku.

Problémem jsou také pro ty, kteří trénují nepravidelně, protože stejný trénink po 15 až 30denní přestávce může způsobit podobně silnou bolest a nepohodlí. Postupné snižování četnosti a závažnosti svalových bolestí je doménou těch, kteří si během roku rozumně naplánují cvičení a dbají na regeneraci, tj. správnou stravu a hygienický životní styl.

Způsoby zmírnění bolestivosti

Primárním způsobem, jak zmírnit DOMS, je dobrý tréninkový plán, který umožňuje tělu postupně se přizpůsobit uložené tréninkové frekvenci a intenzitě. Dalším důležitým faktorem formujícím náchylnost k masivní bolestivosti je strava. To se týká jak přísunu energetických složek, tj. sacharidů a tuků, tak i stavebních kamenů, tj. bílkovin. 

Často se take doporučuje obohatit stravu o kreatin, omega-3 kyseliny nebo kurkumin, aby se zlepšila regenerace po tréninku. V souvislosti s regulací svalového poškození a bolesti se také stále častěji hovoří o úloze modulátorů střevní mikrobioty a endokanabinoidního systému, tj. probiotik, respektive CBD olejů. Kromě toho je velmi důležitá přiměřená hydratace jak v průběhu dne, tak během samotné fyzické aktivity. Pro snížení "bolestivosti" se také často doporučují masáže nebo studené koupele a vodní biče.