Vliv stresu na hladinu cholesterolu

V roce 1936 byla popsána nespecifická reakce organismu na různé zátěže, čímž byl zahájen současný výzkum stresu. Dnes je známo, že stres zahrnuje psychické, nervové a hormonální reakce, které pomáhají organismu přizpůsobit se náročné situaci. Pokud však přetrvává dlouhou dobu nebo se často vrací, může ovlivňovat spánek, chuť k jídlu, fyzickou aktivitu a metabolismus. Jednou z oblastí, kterou vědci zkoumají, je jeho souvislost s hladinou cholesterolu a dalších lipidů v krvi.

1. Význam stresu
2. Stres a metabolismus
3. Boj proti stresu
4. Často kladené otázky

Význam stresu

Stres vzniká tehdy, když mozek vnímá podnět jako ohrožení, přetížení nebo situaci vyžadující rychlé přizpůsobení. Stresorem může být konflikt, časový tlak, finanční nejistota, pracovní odpovědnost, nemoc, bolest, úraz, infekce, extrémní teplota, hluk, nedostatek spánku, hlad, intenzivní námaha nebo náhlá změna prostředí.

Psychický stres

Stres psychický se týká myšlenek, emocí a hodnocení situace, zatímco fyzický stres vyplývá ze skutečného zatížení tkání a orgánů. Environmentální stres souvisí například s hlukem nebo teplotou, zatímco sociální stres s konflikty, izolací, prací nebo ekonomickou situací. Často se různé druhy stresu vyskytují současně, například při nemoci spojené s úzkostí nebo při pracovním přetížení vedoucím k nespavosti.

Akutní a traumatický stres

Akutní stres trvá krátce a objevuje se po konkrétním podnětu, jako je zkouška, hádka, náhlá bolest nebo prudká fyzická námaha. Epizodický akutní stres znamená časté opakování takových situací bez dostatečného času na zotavení. Chronický stres přetrvává týdny, měsíce či roky a může souviset s péčí o nemocného, prací na směny, obtížnou rodinnou situací nebo trvalým pocitem ztráty kontroly. Traumatický stres se vyvíjí po mimořádně silném ohrožení a může přetrvávat i po skončení události.

Eustres

Rozlišuje se také eustres, tedy povzbuzení motivující k činnosti, a distres, kdy jsou požadavky vnímány jako nadměrné a doprovází je napětí, bezmocnost nebo vyčerpání. Stejná situace může být pro jednu osobu mírnou výzvou, zatímco pro jinou silným stresorem.

Hlavní hormony spojené se stresem

Stres a metabolismus

Jakmile mozek rozpozná ohrožení, organismus aktivuje nervový a hormonální systém zodpovědný za stresovou reakci. Adrenalin a noradrenalin zrychlují srdeční činnost, zvyšují bdělost a rychle uvolňují energii, zatímco kortizol pomáhá udržovat dostupnost glukózy a mastných kyselin. Krátkodobě se jedná o prospěšný mechanismus, protože připravuje mozek a svaly k akci.

Pokud se však stres často opakuje nebo trvá dlouho, může zhoršovat citlivost na inzulín, zvyšovat uvolňování mastných kyselin, ovlivňovat činnost jater a podporovat ukládání viscerálního tuku. Kromě toho může chronický stres narušovat metabolismus nepřímo, a to prostřednictvím horšího spánku, nepravidelných jídel, menší fyzické aktivity, kouření, konzumace alkoholu nebo častějšího výběru kaloricky vydatných potravin.

Jednou z oblastí, která se může změnit, je lipidový profil, zahrnující celkový cholesterol, LDL, HDL a triglyceridy. Ve studiích byl silnější nebo dlouhodobý stres spojován s méně příznivými výsledky, ale tato souvislost není u všech lidí stejná. Zvýšená hladina cholesterolu může také vyplývat z genetiky, stravy, nadváhy, hypotyreózy, cukrovky, onemocnění ledvin, menopauzy nebo užívaných léků.

Boj proti stresu

Při snižování stresu je dobré začít tím, že rozpoznáte jeho hlavní zdroje a omezíte zátěž, na kterou můžete reálně působit. Pomáhá stanovení priorit, omezení počtu souběžných úkolů, pravidelné přestávky a vypnutí zbytečných oznámení. Důležitou roli hrají také spánek a fyzická aktivita. Pravidelný pohyb přizpůsobený schopnostem organismu může snižovat napětí a zlepšovat kvalitu spánku, zatímco příliš intenzivní tréninky bez regenerace mohou zátěž ještě zesílit. Je vhodné dodržovat stálé časy spánku a večer omezit práci, alkohol, nadměrný příjem kofeinu a používání elektronických zařízení. Napětí mohou dále snižovat dechová cvičení, uvolnění svalů, meditace, odpočinek a kontakt s blízkými.

„Chronický stres není přímou příčinou vysoké hladiny cholesterolu, může však ovlivňovat řadu metabolických procesů i každodenních návyků, které mají význam pro lipidový profil. Dostatek spánku, pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava a účinné zvládání stresu jsou faktory, které podporují zdraví kardiovaskulárního systému.“ Anna Zięba – dietoložka

Často kladené otázky

Může stres zvyšovat hladinu cholesterolu?

Výzkumy naznačují, že chronický nebo často se opakující stres může u některých lidí souviset s méně příznivým lipidovým profilem. Tento vliv může vyplývat jak z působení stresových hormonů, tak ze změn životního stylu, které doprovázejí dlouhodobé napětí.

Jaké hormony se uvolňují při stresu?

Nejdůležitější roli hrají kortizol, adrenalin a noradrenalin. Tyto hormony mobilizují organismus k činnosti, zvyšují dostupnost energie a připravují ho na rychlou reakci.

Je krátkodobý stres škodlivý?

Ne vždy. Krátkodobý stres (eustres) může zlepšit koncentraci a mobilizovat organismus k činnosti. Problém nastává tehdy, když stres přetrvává po dlouhou dobu nebo se často opakuje.

Jak chronický stres ovlivňuje metabolismus?

Dlouhodobý stres může zhoršovat citlivost na inzulín, zvyšovat uvolňování volných mastných kyselin a podporovat ukládání viscerálního tuku. Navíc je často spojen s horším spánkem, nižší fyzickou aktivitou a méně zdravými stravovacími návyky.

Je vysoká hladina cholesterolu vždy důsledkem stresu?

Ne. Hladinu cholesterolu ovlivňuje mnoho faktorů, mimo jiné strava, tělesná hmotnost, fyzická aktivita, genetické predispozice, věk, chronická onemocnění a užívané léky. Stres je pouze jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat lipidový profil.

Jak omezit negativní vliv stresu na organismus?

Pomocnou rukou může být pravidelná fyzická aktivita, dostatečný spánek, relaxační techniky, plánování povinností a udržování sociálních kontaktů. V případě chronického stresu je také vhodné zvážit konzultaci s psychologem nebo psychoterapeutem.

Pomáhá fyzická aktivita snižovat stres?

Ano. Pravidelný pohyb může zlepšovat náladu, snižovat napětí a podporovat kvalitu spánku. Je však důležité, aby intenzita tréninku byla přizpůsobena schopnostem organismu, protože nadměrná zátěž bez odpovídající regenerace může mít opačný účinek.

Stačí samotné snížení úrovně stresu ke zlepšení výsledků lipidového profilu?

Ne vždy. Zlepšení lipidového profilu obvykle vyžaduje komplexní přístup zahrnující vhodnou stravu, fyzickou aktivitu, udržení správné tělesné hmotnosti a – je-li to nutné – léčbu doporučenou lékařem.

Zdroje:

• McEwen B. S. (2007). Physiology and neurobiology of stress and adaptation: central role of the brain. Physiological reviews, 87(3), 873–904. https://doi.org/10.1152/physrev.00041.2006
• Patterson, S. M., Gottdiener, J. S., Hecht, G., Vargot, S., & Krantz, D. S. (1993). Effects of acute mental stress on serum lipids: mediating effects of plasma volume. Psychosomatic medicine, 55(6), 525–532. https://doi.org/10.1097/00006842-199311000-00008
• Steptoe, A., & Brydon, L. (2005). Associations between acute lipid stress responses and fasting lipid levels 3 years later. Health psychology : official journal of the Division of Health Psychology, American Psychological Association, 24(6), 601–607. https://doi.org/10.1037/0278-6133.24.6.601