Únava a ospalost po tréninku – co to znamená?

Ačkoli by se mohlo zdát, že období po tréninku je vždy příjemné, protože se při něm uvolňují endorfiny, serotonin a kanabinoidy, je dobré vědět, že úleva po ukončení námahy nepřichází vždy a bezpodmínečně. Část pravidelně cvičících osob může trpět chronickou a prohlubující se únavou, která je doprovázena charakteristickým "poklesem" energie i po méně náročných trénincích, což snižuje kvalitu života a výkonnost v práci nebo ve studiu.

1. Únava způsobená nedostatkem minerálních látek a elektrolytů
2. Únava způsobená nedostatkem bílkovin
3. Přepracování špatným tréninkovým plánem
4. Únava související s nemocemi

Únava způsobená nedostatkem minerálních látek a elektrolytů

Fyzická aktivita způsobuje zintenzivnění metabolických procesů, což je spojeno s využíváním energetických substrátů a časem s hromaděním nežádoucích vedlejších produktů metabolismu. Buněčné prostředí se pak okyseluje, což má nepříznivý vliv na výkonnost, včetně svalové kontraktility. To se odráží jak na vytrvalosti, tak na síle. Tento stav zhoršují faktory jako dehydratace a zejména nedostatek elektrolytů v jídelníčku, jako je hořčík, draslík nebo vápník.

Chybou vedoucí k nadměrné únavě je konzumace těchto živin "od oka", protože při vysoké frekvenci a/nebo intenzitě tréninku má přesný výběr stravy velmi velký význam pro fungování všech svalů, včetně srdce. Z minerálních látek je kromě elektrolytů třeba zmínit také železo, které je nezbytné pro transport kyslíku v těle prostřednictvím hemoglobinu.

Únava způsobená nedostatkem bílkovin

Únava související s nevhodným výběrem a množstvím přijímaných živin může mít kromě příčin přímo souvisejících se svalovými křečemi také svůj původ přímo v nervovém systému. Stimulace svalů se totiž odehrává prostřednictvím impulsů z nervového systému, pro které jsou potřebné nejen výše uvedené elektrolyty, ale také aminokyseliny a peptidy pocházející z bílkovin, které se podílejí na syntéze neurotransmiterů.

Když tělo bojuje s nedostatkem bílkovin, není schopno produkovat sloučeniny, které stimulují nervový systém k cvičení, ani ty, které umožňují regeneraci. Mluvíme zde mimo jiné o syntéze dopaminu nebo noradrenalinu pomocí tyrosinu a také o aktivaci syntézy svalových bílkovin pomocí leucinu.

Přepracování špatným tréninkovým plánem

Mezi stimulací organismu k růstu a škodlivým působením na vlastní tělo je tenká hranice. Ani ta nejlépe sestavená strava nepomůže, pokud je tréninkový plán prostě příliš "přetížený". Nadměrný pocit vyčerpání po tréninku může být způsoben příliš vysokou frekvencí a dlouhou dobou trvání cvičení, stejně jako kombinací různých druhů fyzické aktivity s extrémně odlišnými charakteristikami námahy. 

Snažit se dosáhnout pokroku v mnoha disciplínách najednou může být zhoubné, protože šance stát se univerzálním sportovcem se naskytne spíše výjimečným jedincům a snaha o to za každou cenu může vést k vyhoření a demotivaci, které lze často zaměnit za únavu a ospalost. Dalším faktorem, který může pocit únavy ještě zesílit, je nadužívání látek stimulujících nervový systém před tréninkem a během dne.

Únava související s nemocemi

Dobrá strava a tréninkový plán mohou v některých případech nestačit k dosažení dobrého pocitu. Nadměrnou únavu mohou způsobit některé závažné život ohrožující onemocnění, jako jsou nádorová onemocnění (např. kostní dřeně), genetické poruchy (např. dystrofie) a duševní poruchy (např. deprese). Problémem mohou být také alergie, zažívací potíže, chronické bolesti nebo nespavost. Jedná se o onemocnění, u nichž může životní styl přispět ke zpomalení, zastavení nebo dokonce remisi, proto je bez ohledu na příčinu únavy a ospalosti vhodné zaměřit se na individuálně sestavený jídelníček a cvičení.