Ubichinol – co to je? Dávkování, použití

Koenzym Q10 byl popsán v roce 1957, kdy jej skupina vědců izolovala z buněk srdce vola. O několik let později se tato sloučenina začala spojovat s činností mitochondrií, tedy buněčných struktur zodpovědných za výrobu energie v buňkách. Název "ubichinon" pochází z latinského slova "ubique", což znamená "všude", protože koenzym Q10 se vyskytuje v mnoha tkáních organismu. Ubichinol je jednou z forem koenzymu Q10 a vyskytuje se jak v lidském těle, tak v potravinách a v doplňcích stravy.

1. Charakteristika ubichinolu
2. Tvorba ubichinolu
3. Výskyt ubichinolu
4. Doplňování ubichinolu
5. Často kladené otázky – Ubichinol (koenzym Q10)

Charakteristika ubichinolu

Ubichinol je modifikovaná forma koenzymu Q10, sloučeniny přirozeně se vyskytující v lidských buňkách. Koenzym Q10 se vyskytuje hlavně ve dvou formách: jako ubichinon a jako ubichinol. Ubichinon je oxidovaná forma, zatímco ubichinol je forma redukovaná. Tyto pojmy se vztahují k chemické struktuře molekuly a její schopnosti přecházet mezi různými stavy v buněčném prostředí. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o dvě varianty téže sloučeniny, které se mohou navzájem přeměňovat.

Organismus využívá koenzym Q10 především v mitochondriích, tedy v malých strukturách nacházejících se v buňkách. Obzvláště mnoho mitochondrií mají tkáně s vysokými metabolickými nároky, například srdce, kosterní svalstvo, játra a ledviny. Koenzym Q10 je látka rozpustná v tucích, proto je jeho přítomnost a pohyb v organismu spojen mimo jiné s lipidy a buněčnými membránami.

Jedná se o aktivní formu koenzymu Q10?

Ubichinol bývá označován za "aktivnější" formu koenzymu Q10, ale v praxi to neznamená, že by každý člověk po jeho užití pociťoval výrazně odlišné účinky. Název Q10 odkazuje na strukturu této sloučeniny. Písmeno "Q" pochází z části molekuly zvané chinon a číslo "10" označuje délku jejího postranního řetězce. Nejedná se tedy o informaci o dávce, síle účinku ani o lepší či horší verzi koenzymu Q10. V Evropské unii nebyly pro samotný koenzym Q10, včetně ubichinolu, schváleny žádné zdravotní tvrzení, která by mu připisovala určité účinky v oblasti snižování únavy, zlepšování činnosti srdce, zvyšování hladiny energie, ochrany buněk před oxidačním stresem či podpory imunity.

Tvorba ubichinolu

Ubichinol není vitamín, protože si ho lidský organismus dokáže syntetizovat sám. K syntéze koenzymu Q10 jsou zapotřebí různé metabolické složky a nejedná se o jedinou reakci závislou na jedné složce stravy. Obsah koenzymu Q10 v tkáních se může s věkem měnit, protože v některých studiích byly u starších osob pozorovány nižší koncentrace než u mladších.

"Koenzym Q10 se přirozeně vyskytuje ve většině buněk organismu, jeho koncentrace však není ve všech tkáních stejná. Zvláště vysoké množství se vyskytuje v orgánech s vysokou metabolickou aktivitou, jako jsou srdce, játra, ledviny a kosterní svalstvo. Důvodem je skutečnost, že tyto tkáně obsahují četné mitochondrie – buněčné struktury podílející se na procesech souvisejících s výrobou energie pro fungování buněk." Łukasz Domeracki – dietolog

Význam mohou mít také stav výživy, funkce jater, metabolická aktivita tkání a některé léky. V této souvislosti se nejčastěji zmiňují statiny, tedy léky používané při poruchách metabolismu lipidů, protože působí na stejnou metabolickou dráhu, která se podílí také na tvorbě koenzymu Q10. To však neznamená, že by každý, kdo tyto léky užívá, měl samovolně užívat ubichinol. V případě farmakoterapie by rozhodnutí o suplementaci mělo být konzultováno s lékařem, zejména pokud se vyskytují kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, poruchy srážlivosti krve nebo při současném užívání několika léků.

Hladinu koenzymu Q10 lze stanovit v biologickém materiálu, nejčastěji v krvi, plazmě nebo séru, ale výsledek takového vyšetření nepatří k rutinní diagnostice prováděné u většiny lidí. Navíc koenzym Q10 cirkuluje v krvi společně s lipoproteiny, což ztěžuje interpretaci některých výsledků.

Odhadovaný obsah koenzymu Q10 ve vybraných produktech

Výskyt ubichinolu

Koenzym Q10 se přirozeně vyskytuje v lidském těle i v potravinách. V potravinách se koenzym Q10 vyskytuje hlavně v produktech živočišného původu. Mezi bohatší zdroje patří maso, vnitřnosti a ryby. Běžná strava obvykle dodává malé množství koenzymu Q10, nejčastěji v řádu několika miligramů denně. Nebyla však stanovena oficiální doporučená denní dávka koenzymu Q10 podobná normám pro vitamíny nebo minerální prvky. To neznamená, že tato látka není důležitá, ale že organismus není závislý výhradně na jejím příjmu z potravy.

Důležitá je totiž vlastní syntéza koenzymu Q10. Kulinářská úprava, druh produktu, čerstvost, původ suroviny a obsah tuku mohou ovlivnit množství koenzymu Q10 v jídle. V praxi se největší rozdíly týkají nejen samotné skupiny potravin, ale také konkrétního produktu, protože odlišné množství se může nacházet v svalovině, v drobech a zase jiné v tučných rybách.

Doplňování ubichinolu

Doplňky stravy s ubichinolem obsahují koenzym Q10 ve redukované formě. Na trhu jsou k dispozici také doplňky stravy s ubichinonem, tedy s jeho oxidovanou formou. Obě formy patří ke koenzymu Q10, liší se však technologickými vlastnostmi, stabilitou a způsobem přípravy přípravku. Ubichinol se obvykle používá v měkkých tobolkách, někdy v kombinaci s olejem, protože tato sloučenina je rozpustná v tucích. Z tohoto důvodu se také přípravky s koenzymem Q10 nejčastěji doporučují užívat spolu s jídlem obsahujícím tuk, podobně jako vitamíny A, D, E a K.

Neexistuje jediná oficiální dávka ubichinolu platná pro všechny dospělé. V doplňcích stravy se často vyskytují dávky v rozmezí 30–200 mg koenzymu Q10 denně, přičemž vyšší dávky se používají hlavně ve výzkumu nebo při léčbě pod dohledem odborníka. U zdravých osob by mělo být dávkování stanoveno na základě informací uvedených na etiketě konkrétního přípravku a nemělo by nahrazovat léčbu ani lékařskou konzultaci. Zvláštní opatrnost by měly zachovávat osoby užívající antikoagulancia, kardiologické léky, antidiabetika, těhotné ženy, kojící ženy a osoby s chronickými onemocněními.

Často kladené otázky – Ubichinol (koenzym Q10)

Je ubichinol a koenzym Q10 totéž?

Ne zcela. Ubichinol a ubichinon jsou dvě formy koenzymu Q10. Ubichinon je oxidovaná forma, zatímco ubichinol je forma redukovaná. V těle se mohou navzájem přeměňovat, proto patří obě ke stejné sloučenině.

Je ubichinol "aktivní" formou koenzymu Q10?

Ubichinol bývá označován jako aktivní nebo redukovaná forma, to však automaticky neznamená, že každý člověk po něm pocítí jiné účinky než po ubichinonu. V těle se obě formy podílejí na přirozených metabolických procesech.

Jaké je doporučené dávkování ubichinolu?

Neexistuje jediná oficiální norma pro příjem ubichinolu u zdravých osob. V doplňcích stravy se nejčastěji vyskytují dávky od přibližně 30 do 200 mg denně. Ve vědeckých studiích byly použity i vyšší dávky, jejich užívání by však mělo probíhat pod dohledem odborníka.

Lze ubichinol přijímat prostřednictvím stravy?

Ano. Koenzym Q10 se přirozeně vyskytuje mimo jiné v mase, vnitřnostech, rybách a mořských plodech. Je však třeba mít na paměti, že většina koenzymu Q10 přítomného v těle pochází z vlastní tělesné syntézy, a nikoli výhradně z potravy.

Má ubichinol v Evropské unii schválená zdravotní tvrzení?

Ne. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v současné době neschválil žádná zdravotní tvrzení týkající se koenzymu Q10 ani ubichinolu, která by se týkala mimo jiné snižování únavy, zlepšování činnosti srdce, zvyšování hladiny energie či ochrany buněk před oxidačním stresem.

Lze hladinu koenzymu Q10 vyšetřit?

Ano. Koncentraci koenzymu Q10 lze stanovit v krvi, plazmě nebo séru. Nejedná se však o vyšetření, které se u většiny zdravých osob provádí rutinně, a interpretace výsledků vyžaduje zohlednění mnoha faktorů, mimo jiné hladiny lipidů v krvi.

Je ubichinol vitamín?

Ne. Na rozdíl od vitamínů si lidský organismus dokáže koenzym Q10 syntetizovat sám, a proto se k vitamínům neřadí.

Zdroje:

• Mattila, P., & Kumpulainen, J. (2001). Coenzymes Q9 and Q10: Contents in foods and dietary intake. Journal of Food Composition and Analysis, 14(4), 409–417.
• Pravst, I., Zmitek, K., & Zmitek, J. (2010). Coenzyme Q10 contents in foods and fortification strategies. Critical reviews in food science and nutrition, 50(4), 269–280. https://doi.org/10.1080/10408390902773037
• Mantle, D., & Dybring, A. (2020). Bioavailability of Coenzyme Q10: An Overview of the Absorption Process and Subsequent Metabolism. Antioxidants (Basel, Switzerland), 9(5), 386. https://doi.org/10.3390/antiox9050386