Sauna na nachlazení – pomáhá nebo škodí?

Sauna je již po stovky let součástí praktik souvisejících s péčí o dobré zdraví. V různých kulturách funguje jako stálá součást zdravotních rituálů a způsobů péče o tělo. Vystavení teplu přitahuje pozornost kvůli výrazným fyziologickým reakcím, které lze během sezení snadno pozorovat. Postupem času bylo vědecky popsáno, jak se organismus přizpůsobuje opakovaným tepelným podnětům a jaké výhody z toho mohou plynout.

1. Správné saunování
2. Co nedělat?
3. Příprava na saunu
4. Sauna při nachlazení

Správné saunování

Pravidelné saunování obvykle znamená 2–4 sezení týdně, v závislosti na toleranci a kondici.

V praxi se začíná umytím těla a osušením pokožky. Suchá pokožka se rovnoměrně zahřívá a nadměrně nezvyšuje vlhkost v kabině. První vstup trvá obvykle asi 8 minut. Po výstupu je třeba tělo ochladit studenou sprchou nebo krátkým ponořením do studené vody. Začíná se od nohou a postupuje se nahoru, aby cévy nereagovaly příliš prudce. Poté následuje odpočinek při pokojové teplotě po dobu nejméně 10 minut.

Teprve poté začíná druhé vstupování, často o něco delší, trvající přibližně 10–12 minut. Ve finské sauně lze kameny polévat vodou, ale pouze v malých dávkách (30–50 ml), protože příliš velké množství vody zvyšuje teplotu dýchání příliš rychle. Během přestávek je třeba pít vodu po malých doušcích. Celý cyklus obvykle zahrnuje 2–3 vstupy, po poslední relaci se tělo opět ochladí a odpočívá po dobu 15–20 minut.

Co nedělat?

Do sauny se nesmí vstupovat po požití alkoholu, po těžkém jídle ani při pocitu slabosti. Je také třeba se vyvarovat rychlého vstávání z lavice, protože by mohlo dojít k závratím. Je vhodné sedět na ručníku, aby se omezil kontakt kůže s horkým dřevem. Dýchejte klidně a spíše mělce, protože hluboké nádechy mohou dráždit zahřáté dýchací cesty.

Příprava na saunu

Před zahájením pravidelného saunování je vhodné zkontrolovat některé ukazatele zdravotního stavu, zejména krevní tlak, protože velké teplotní výkyvy mohou v krátké době způsobit jeho pokles nebo zvýšení.

Případná vyšetření

U osob s chronickými onemocněními je také vhodné provést EKG (elektrokardiografii) v klidu, aby se posoudil srdeční rytmus a vyloučily poruchy vedení, které se mohou při zahřívání organismu zhoršovat. Pomocné může být také zkontrolování hladiny elektrolytů, zejména sodíku a draslíku, protože intenzivní pocení zvyšuje jejich ztrátu.

"Z vědeckých výzkumů víme, že sauna může mít silný vliv na prolaktin. Pravděpodobně je účinek sauny dočasný, ale ženy by měly být opatrné při dlouhodobém a příliš častém používání sauny z důvodu endokrinních poruch.” Maciej Sulikowski – expert SFD

Kontraindikace

Kontraindikací pro používání sauny jsou aktivní infekce provázené horečkou, protože vysoká teplota dodatečně zatěžuje oběhový systém. Sauna se také nedoporučuje při nevyrovnaných srdečních onemocněních, jako je těžká srdeční nedostatečnost, pokročilé poruchy rytmu nebo čerstvý infarkt. Osoby s cévními onemocněními, například s aterosklerózou mozkových tepen, by měly být obzvláště opatrné, protože rychlé změny teploty mohou narušit průtok krve.

Kontraindikace se týkají také stavů dehydratace, neléčené hypertyreózy a těžké anémie, které brání správné reakci na přehřátí. U osob s kožními onemocněními, jako je aktivní psoriáza nebo atopický ekzém, je třeba při používání sauny postupovat opatrně, protože vysoká teplota a suchý vzduch mohou podráždění zhoršovat. Těhotné ženy by se také měly sauně vyhýbat, zejména v prvním trimestru, kdy může být přehřátí škodlivé pro vyvíjející se plod.

Rozsahy teplot v různých typech saun

Sauna při nachlazení

Je těžké jednoznačně určit, zda sauna při nachlazení pomáhá, nebo naopak škodí. V odborné literatuře se uvádí, že vysoká teplota může oslabit obalené viry (viry s lipidovou vnější vrstvou) a usnadnit mukociliární clearance (pohyb řasinek, které posouvají hlen s mikroorganismy), a také stimulovat základní mechanismy vrozené imunity (tzv. reakce první linie).

Ve studiích týkajících se sauny bylo poukázáno na to, že lidé, kteří ji pravidelně navštěvují, hlásili méně časté epizody respiračních infekcí, a tento trend se objevoval hlavně v kulturách, kde je sauna trvalou součástí životního stylu. V textech popisujících tzv. otužování bylo zase zaznamenáno, že časté tepelné podněty mohou zlepšovat toleranci organismu vůči teplotním výkyvům.

Zdroje:

• Ernst, E., Pecho, E., Wirz, P., & Saradeth, T. (1990). Regular sauna bathing and the incidence of common colds. Annals of medicine, 22(4), 225–227. https://doi.org/10.3109/07853899009148930
• Kunutsor, S. K., Laukkanen, T., & Laukkanen, J. A. (2017). Sauna bathing reduces the risk of respiratory diseases: a long-term prospective cohort study. European journal of epidemiology, 32(12), 1107–1111. https://doi.org/10.1007/s10654-017-0311-6
• Laukkanen, J. A., Laukkanen, T., & Kunutsor, S. K. (2018). Cardiovascular and Other Health Benefits of Sauna Bathing: A Review of the Evidence. Mayo Clinic proceedings, 93(8), 1111–1121. https://doi.org/10.1016/j.mayocp.2018.04.008
• Pach, D., Knöchel, B., Lüdtke, R., Wruck, K., Willich, S. N., & Witt, C. M. (2010). Visiting a sauna: does inhaling hot dry air reduce common cold symptoms? A randomised controlled trial. The Medical journal of Australia, 193(11-12), 730–734. https://doi.org/10.5694/j.1326-5377.2010.tb04127.x