Nedostatek železa - příčiny, příznaky, léčba

Železo je základní minerální živina ze skupiny tzv. mikroživin, tj. chemických prvků, kterých lidské tělo potřebuje méně než 100 mg denně. Kromě železa patří mezi mikroživiny v naší stravě také prvky jako jód, fluor, bór, kobalt, měď, chrom, zinek, mangan, molybden a selen.

1. Funkce železa v životně důležitých procesech
2. Kolik železa potřebujeme?
3. Účinky nedostatku železa
4. Problém s nedostatkem železa
5. Problém stravy
6. Chyby ve stravování
7. Léčba a prevence
8. Nejlepší doplňky stravy
9. Transferiny - stejně účinné doplňky stravy
10. Syrovátka může také udělat svou práci

Funkce železa v životně důležitých procesech

Přestože má železo v našem těle jen malý podíl, plní klíčové funkce v základních životních procesech, které naše tělo vykonává. V první řadě je základem dvou mimořádně důležitých bílkovin - hemoglobinu a myoglobinu. První z těchto bílkovin přenáší kyslík z plic do tkání, zatímco druhá ukládá tento prvek ve svalové tkáni, která ho ze všech tkání spotřebuje nejvíce.

Právě podíl železa v těchto bílkovinách je zodpovědný za jejich schopnost vázat kyslík, který je nezbytný pro všechny buňky k produkci životně důležité energie. Zároveň ježelezo také prvkem, který utváří aktivitu mnoha důležitých enzymových bílkovin zapojených do buněčného dýchání a oxidačních a redukčních procesů obecně.

Kolik železa potřebujeme?

Železo přijaté ze stravy se ukládá především ve svalech, játrech a kostní dřeni a také v krvi a její plazmě. Průměrný muž si v těle ukládá 4 g a žena asi 3,5 g tohoto prvku. A protože by železo ve své minerální formě mohlo být toxické, je v lidském těle uloženo ve formě bezpečných bílkovinných chelátů, které vážou reaktivní ionty tohoto prvku specifickými chemickými vazbami, a především v bílkovině zvané feritin, která působí jako klíčový tkáňový regulátor životní rovnováhy železa.

Denní potřeba

Denní potřeba železa v našem těle je proměnlivá a závisí na několika faktorech, jako je věk, pohlaví a celkový zdravotní stav jedince. Podle odhadů odborníků na vědu o lidské výživě se pohybuje v rozmezí od 1 mg u mužů do 2 mg u žen, u kterých se zvyšuje během těhotenství a kojení na přibližně 3 mg. Protože však experimentálně zjištěná průměrná biologická využitelnost železa ze smíšené stravy je pouze asi 10 %, vyžaduje dietní praxe příjem asi desetinásobku denní potřeby, tj. 10 až 30 mg denně.

Účinky nedostatku železa

Jak si pamatujeme, železo je klíčovou složkou hemoglobinu, který přenáší kyslík, a proto nedostatek železa vede především ke snížení koncentrace této bílkoviny v červených krvinkách neboli erytrocytech - krvinkách. Nízká koncentrace hemoglobinu v erytrocytech následně vede ke vzniku stavu zvaného anémie neboli chudokrevnost. Vznik anémie je následně doprovázen takovými nepříznivými zdravotními příznaky, které jsou důsledkem především tkáňové hypoxie, jako jsou např:

• celková slabost
• snížená schopnost koncentrace
• rychlá unavitelnost
• bolesti hlavy a závratě
• bledost kůže a sliznic
• suchost kůže
• oslabení a vypadávání vlasů
• lámavost nehtů
• tachykardie (zvýšená srdeční frekvence)
• snížení imunity

Problém s nedostatkem železa

Jako nejbohatší zdroje železa ve stravě se uvádějí potraviny, jako je maso, ryby, játra, černý pudink, vaječné žloutky, tvaroh, ořechy, mléko, luštěniny, brokolice a krevety. I přes jeho poměrně široké rozšíření ve stravě je však nedostatek tohoto prvku velmi častý. Podle odhadů WHO může až 30 % světové populace splňovat kritéria anémie z nedostatku železa.

V řadě případů, i když celkově poměrně málo, může být nedostatek železa důsledkem nadměrných ztrát tohoto prvku. Obvykle se to týká lidí, kteří podstoupili chirurgický zákrok spojený s velkou ztrátou krve, u kterých dochází ke krvácení z trávicího traktu nebo pohlavních orgánů, u žen se silnou menstruací, u lidí, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci a jsou velmi aktivní, a také u vytrvalostních sportovců. Je to proto, že například vytrvalostní trénink zvyšuje potřebu železa v lidském těle o 70 až 100 %.

Další vzácnou příčinou nedostatku železa mohou být chronická onemocnění trávicího traktu a s nimi spojená malabsorpce. Problémy se vstřebáváním železa mohou doprovázet také procesy stárnutí organismu. V největším počtu případů je však nedostatek železa důsledkem dietních chyb a celkově špatného stravování.

Problém stravy

Železo se v potravinách vyskytuje ve dvou formách - hemové a nehemové. Hemové železo je charakteristické pro masné potraviny a má poměrně vysokou biologickou dostupnost 20-30 %. Naproti tomu nehemové železo rostlinného původu je jednak méně biologicky dostupné (v rozmezí 1-10 %), jednak jeho biologická dostupnost navíc závisí na různých dalších fytochemikáliích obsažených v konzumovaných rostlinách a jejich konečném poměru v konzumovaném pokrmu.

Čemu bychom měli věnovat pozornost?

No, v první řadě je zde nejdůležitějším faktorem poměr kyseliny fytové a kyseliny askorbové, protože první sloučenina inhibuje, zatímco druhá aktivuje vstřebávání železa z gastrointestinálního traktu.

Z tohoto důvodu, přestože studie ukazují, že koncentrace železa v rostlinných potravinách je vyšší než v potravinách živočišného původu (s výjimkou jater, která se konzumují jen zřídka) a že ti, kteří se stravují vegansky, mají vyšší příjem železa než ti, kteří se stravují masitou stravou, mají ti první obvykle výrazně nižší zásoby železa v těle.

Osoby, které se stravují rostlinnou stravou, mají nižší hladinu feritinu (obvykle pod normou) než osoby, které se stravují masitou stravou, a také vyšší výskyt anémie. Tento problém se týká především veganek, které mají častěji nižší hladinu feritinu a hemoglobinu než vegetariánky a osoby na rostlinné stravě.

Chyby ve stravování

Naopak častou dietní chybou, která vede k nedostatku železa, je špatný výběr nápoje, který se používá k zapíjení jídla. Je totiž důležité si uvědomit, že nápoje jako káva, čaj, máta a kakao obsahují velké množství fenolových sloučenin, které jsou sice obecně velmi prospěšné pro zdraví, ale jejich nevýhodou je, že brání vstřebávání železa.

Čaj versus železo

A podle výzkumů snižuje pití čaje vstřebávání železa v závislosti na druhu čaje o 75 až 94 % (černý čaj blokuje vstřebávání železa účinněji než zelený čaj), kávy o 60 %, máty o 84 % a kakaa o 71 %. Pokud tedy popíjíme černý čaj k jídlu, a to i tomu nejvyváženějšímu z hlediska obsahu železa, v praxi tento prvek do těla vůbec nedodáváme. Naštěstí je hemové železo mnohem méně citlivé na inhibiční působení fenolových sloučenin než železo nehemové.

Řešení

Z tohoto důvodu odborníci na výživu doporučují - v případě problémů s nedostatkem železa - konzumovat nápoje, jako je káva, čaj, bylinné nálevy nebo kakao, 1-2 hodiny před jídlem nebo po něm, zatímco samotné jídlo by mělo být doplněno ovocnými šťávami, zejména citrusovými, bohatými na kyselinu askorbovou absorbující železo , nebo vitamin C.

Léčba a prevence

V případě diagnostikované anémie z nedostatku železa je základem léčby užívání farmaceutických přípravků železa, které se obvykle podávají perorálně. Výsledkem úspěšné léčby je zvýšení koncentrace hemoglobinu na normální hodnoty, ke kterému obvykle dochází přibližně po třech týdnech léčby.

Kdy doplnit železo?

Doplňky železa jsou velmi užitečné při prevenci nedostatku železa. Tyto doplňky mohou být zvláště přínosné pro osoby se zvýšenou potřebou železa, např. pro ty, kteří jsou fyzicky aktivní, nemají rádi masitá jídla nebo kteří z ideologických či zdravotních důvodů vylučují či omezují příjem masa. Jak totiž ukázaly studie, mezi příznivé účinky suplementace železem u necvičících i závodně sportujících osob patří zvýšení celkové vytrvalosti, které je důsledkem zlepšení energetické účinnosti kosterního svalstva.

Nejlepší doplňky stravy

Vzhledem k tomu, že biologická dostupnost železa, jak připomínáme, se výrazně zlepšuje současným podáváním kyseliny askorbové, jeví se jako obzvláště prospěšné doplňky stravy, které kombinují železo a vitamin C ve stejném složení.

Obecně platí, že nejlepší biologickou dostupnost mají organické sloučeniny železa. Protože se železo v těle vyskytuje, jak si pamatujeme, především v chelátové formě, tj. vázané specifickými chemickými vazbami dusíkatými sloučeninami bílkovin, jsou dobrými doplňky tohoto prvku cheláty železa, v nichž se tento kov vyskytuje ve formě spojení s aminokyselinami. Další výhodnou formou organické sloučeniny tohoto prvku z hlediska suplementace je fumarát železa, neboť studie prokázaly, že deriváty kyseliny fumarové dodatečně stimulují syntézu hemoglobinu a podporují železo v tomto procesu.

Transferiny - stejně účinné doplňky stravy

Na trhu můžeme najít doplňky stravy se železem na bázi feritinu, výše zmíněného proteinu, který přirozeně váže a ukládá železo v našem těle. Nejsou však příliš rozšířené, pravděpodobně kvůli technologickým problémům spojeným se získáváním feritinu z přírodních zdrojů.

Na rozdíl od feritinu je poměrně běžným doplňkem stravy laktoferin - bílkovina podobná feritinu patřící do skupiny transferinů, které jsou přenašeči železa v jeho netoxické, zdravotně nezávadné formě. Na rozdíl od feritinu je získání laktoferinu poměrně jednoduché, protože tato bílkovina se nachází v poměrně vysokých koncentracích v mléce, zejména v mléce z rané fáze laktace, známém jako kolostrum nebo jinak také mlezivo.

Syrovátka může také udělat svou práci

Protože však doplňky stravy s laktoferinem nepatří mezi nejlevnější, je dobré vědět, že tato bílkovina tvoří 1-2 % složení bílkovinné frakce oblíbených syrovátkových proteinových izolátů a koncentrátů, které běžně používají fyzicky aktivní lidé a sportovci k obohacení svého jídelníčku o bílkoviny. Izoláty a koncentráty syrovátkových bílkovin (WPI a WPC) tedy můžeme považovat za dietní prostředky, které pomáhají v prevenci nedostatku železa.