Molybden – co to je? Vlastnosti, účinky, dávkování
Molybden je stopový prvek, což znamená, že ho tělo potřebuje ve velmi malých množstvích. Jeho název pochází z řeckého slova označujícího olovo, protože v minulosti byly minerály obsahující molybden zaměňovány s rudami tohoto kovu. Teprve v roce 1778 byl rozpoznán jako samostatný prvek a o tři roky později byl získán v kovové formě. Dnes je známo, že malé množství tohoto prvku se vyskytuje v potravinách a je nezbytné pro průběh určitých metabolických reakcí.
Molybden – co to je a jakou funkci plní v organismu? Vlastnosti molybdenu – jak působí? Molybden ve stravě – zdroje a potraviny bohaté na tento prvek Molybden – dávkování, doporučený příjem a důsledky nadbytku i nedostatku FAQ – nejčastěji kladené otázky
Molybden – co to je a jakou funkci plní v organismu?
Molybden (Mo) patří mezi mikroelementy, tedy minerální látky potřebné v množství počítaném v mikrogramech. V organismu se vyskytuje ve formě vázané na jiné molekuly, nikoli jako čistý kov. Je součástí specifické molekuly, nazývané molybdenový kofaktor, která se váže na určité enzymy a umožňuje jim provádět chemické reakce. Bez ní nemohou tyto enzymy správně fungovat.
U člověka byly identifikovány čtyři enzymy závislé na molybdenu. Podílejí se mimo jiné na metabolismu aminokyselin obsahujících síru, rozkladu sloučenin tvořících genetický materiál a přeměně některých látek cizích pro organismus. Molybden tedy plní pomocnou funkci v přesně definovaných procesech a nepůsobí samostatně jako zdroj energie ani jako stavební materiál tkání.
Vlastnosti molybdenu – jak působí?
Podle zdravotního tvrzení schváleného v Evropské unii molybden přispívá k udržení správného metabolismu sírových aminokyselin, tedy methioninu a cysteinu. Tyto aminokyseliny jsou nezbytné pro tvorbu bílkovin a cystein se navíc podílí na tvorbě glutathionu, sloučeniny chránící buňky před oxidačním stresem. Při metabolismu těchto aminokyselin vznikají mimo jiné sulfity, které organismus přeměňuje na sulfáty pomocí enzymu zvaného sulfitoxidáza. Molybden je nezbytný pro správnou funkci tohoto enzymu.
Molybden je rovněž nezbytný pro činnost enzymů podílejících se na dalších chemických procesech probíhajících v organismu. Jedním z nich je xanthinová oxidáza, která se podílí na odbourávání purinů, tedy sloučenin vyskytujících se mimo jiné v DNA a RNA. Výsledkem těchto procesů je kyselina močová, která se vylučuje především ledvinami. Molybden je rovněž nezbytný pro činnost aldehydové oxidázy, která se podílí na přeměně některých látek, včetně vybraných léků. Jeho přítomnost vyžaduje také čtvrtý enzym, jehož přesná role v organismu dosud nebyla zcela objasněna.
Odhadovaný obsah molybdenu ve vybraných potravinách na 100 g
Obsah molybdenu (µg/100 g)
Fazole "černé oko", vařené
cca 300-350
cca 110-130
cca 35-45
cca 35-45
Molybden ve stravě – zdroje a potraviny bohaté na tento prvek
Nejbohatšími zdroji molybdenu jsou semena luštěnin, zejména fazole, hrách, čočka a sója. Nachází se také v celozrnných obilninách, ovesných vločkách, ořeších a arašídech. Z živočišných produktů může větší množství molybdenu poskytovat hovězí játra, menší množství pak mimo jiné mléko, jogurt, vejce a maso.
Obsah molybdenu v jednotlivých produktech se může značně lišit. Podle amerického Národního institutu zdraví (National Institutes of Health) může půl sklenice vařených fazolí typu black-eyed peas obsahovat přibližně 288 µg molybdenu, zatímco stejná porce fazolí lima přibližně 104 µg. Obsah v rostlinných produktech závisí především na množství molybdenu v půdě, podmínkách pěstování a vodě používané k zavlažování rostlin.
Molybden – dávkování, doporučený příjem a důsledky nadbytku i nedostatku
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil dostatečný příjem molybdenu pro dospělé, včetně těhotných a kojících žen, na 65 µg denně. Nedostatek molybdenu se vyskytuje mimořádně zřídka. Byl popsán mimo jiné při dlouhodobé parenterální výživě a byl spojován s poruchami srdeční činnosti, zrychleným dýcháním a neurologickými problémy.
Horní tolerovaná hranice příjmu molybdenu pro dospělé činí 600 µg denně ze všech zdrojů. Dlouhodobý nadbytek může být škodlivý a při velmi vysoké expozici byly popsány mimo jiné zvýšené hladiny kyseliny močové a kloubní potíže.
"Molybden je stopový prvek, který tělo potřebuje ve velmi malých množstvích, ale bez něj nemohou některé enzymy správně fungovat. Podílí se především na metabolismu sírových aminokyselin a na přeměnách vybraných chemických sloučenin. Dobrými zdroji molybdenu jsou fazole, čočka a celozrnné výrobky, a při pestré stravě se jeho nedostatek vyskytuje výjimečně zřídka." Łukasz Domeracki – dietolog
FAQ – nejčastěji kladené otázky
K čemu slouží molybden?
Molybden přispívá k udržení správného metabolismu sírových aminokyselin, jako jsou methionin a cystein. Je nezbytný pro přirozené metabolické procesy, avšak jeho doplňování nemá u osob bez nedostatku prokázaný dodatečný přínos pro zdraví.
V jakých potravinách je nejvíce molybdenu?
Nejlepšími zdroji molybdenu jsou luštěniny, zejména fazole, čočka, hrách a sója. Vyskytuje se také v celozrnném pečivu, ovesných vločkách, ořeších, arašídech a játrech.
Jaké jsou příznaky nedostatku molybdenu?
Nedostatek molybdenu se vyskytuje mimořádně zřídka. Ve výjimečných případech, mimo jiné při dlouhodobé parenterální výživě, byly popsány neurologické poruchy, zrychlené dýchání a srdeční arytmie. Nejedná se však o příznaky, na jejichž základě by bylo možné samostatně rozpoznat nedostatek.
Jaká je maximální bezpečná dávka molybdenu?
Evropská horní tolerovaná úroveň příjmu pro dospělé činí 600 µg denně, a to z všech zdrojů dohromady. Nejedná se o doporučenou dávku pro každodenní užívání. Je také třeba mít na paměti, že pro děti platí nižší limity.
Stojí za to doplňovat molybden?
Při správně vyvážené stravě není doplňování molybdenu obvykle nutné. Neexistují důkazy o tom, že by užívání dodatečných dávek zlepšovalo pohodu, výkonnost nebo metabolismus u osob s dostatečným přísunem tohoto prvku.
Ovlivňuje molybden metabolismus bílkovin?
Ano, ale pouze velmi specifickým způsobem. Je nezbytný pro činnost enzymu, který se podílí na přeměně sloučenin vznikajících při metabolismu sírových aminokyselin. To však neznamená, že doplňování molybdenu urychluje růst svalů nebo zvyšuje využití bílkovin ze stravy.
Pomáhá molybden odstraňovat toxiny z těla?
Molybden je nezbytný pro činnost enzymů, které přeměňují některé chemické sloučeniny, včetně siřičitanů. To však neznamená, že doplňky stravy s molybdenem „očistí tělo“ nebo urychlí odstraňování všech toxinů. Takový účinek nebyl potvrzen.
Může molybden zvyšovat hladinu kyseliny močové?
Molybden se podílí na činnosti enzymu souvisejícího s rozkladem purinů, při kterém vzniká kyselina močová. Při velmi vysoké expozici molybdenu byla popsána zvýšená koncentrace kyseliny močové, to však neznamená, že běžný příjem tohoto prvku z potravy takové problémy způsobuje.
Zdroje:
Oskarsson, A., & Kippler, M. (2023). Molybdenum - a scoping review for Nordic Nutrition Recommendations 2023. Food & nutrition research, 67, 10.29219/fnr.v67.10326. https://doi.org/10.29219/fnr.v67.10326 Schwarz, G., & Belaidi, A. A. (2013). Molybdenum in human health and disease. Metal ions in life sciences, 13, 415–450. https://doi.org/10.1007/978-94-007-7500-8_13 Vyskocil, A., & Viau, C. (1999). Assessment of molybdenum toxicity in humans. Journal of applied toxicology : JAT, 19(3), 185–192. https://doi.org/10.1002/(sici)1099-1263(199905/06)19:3<185::aid-jat555>3.0.co;2-z
PŘIDÁNO:
29/10/2026
Uvedený obsah má pouze vzdělávací a informační účely. Pečlivě dbáme na jeho věcnou správnost. Nemá však nahrazovat individuální rady odborníka, přizpůsobené konkrétní situaci čtenáře.