Jak glutamin ovlivňuje střeva?

Aminokyseliny jsou hned po vodě nejrozšířenějšími chemickými sloučeninami v těle. Jednou z nich je glutamin, který je považován za jednu z nejdůležitějších a nejuniverzálnějších aminokyselin v lidské stravě. Jeho úloha byla dobře charakterizována v souvislosti se zdravím střev i funkcí imunitního systému.

1. Úloha glutaminu v těle
2. Glutamin ve střevech
3. Glutamin při střevních poruchách

Úloha glutaminu v těle

Člověk vážící kolem 70 kg by měl mít v těle asi 70 g glutaminu, z čehož 40-80 g si vytváří „sám“ metabolickými cestami. Přibližně 20 % všech aminokyselin v krevním oběhu tvoří glutamin (a 40-60 % v tkáních, jako jsou játra nebo kosterní svalstvo).

Je to esenciální aminokyselina pro novorozence a relativně nezbytná pro dospělé a má řadu metabolických a imunologických funkcí. Podílí se na regulaci metabolismu dusíku tím, že zlepšuje transport amoniaku a reguluje homeostázu pH ve tkáních. Slouží jako „přísada“ pro výrobu biochemických sloučenin biosyntetického a antioxidačního významu.

Vedle glukózy je glutamin nejdůležitějším zdrojem energie (v katabolických stavech) pro imunitní buňky, jako jsou lymfocyty, neutrofily a makrofágy. V případě některých onemocnění, metabolického stresu nebo nízkého přísunu sacharidů může dojít ke snížení hladiny glutaminu ve tkáních, protože játra jej začnou „vstřebávat“ pro regulaci energetické homeostázy.

Glutamin ve střevech

Nejnovější vědecké publikace zdůrazňují roli glutaminu v souvislosti se zdravím trávicího traktu. Podporuje procesy související s proliferací a přežíváním enterocytů (střevních buněk) aktivací specifických metabolických drah a regulací intracelulárního antioxidačního potenciálu. Kromě toho zlepšuje střevní transport iontů a reguluje funkci střevní bariéry v případě poškození tkání, infekce nebo katabolických stavů. Byly rovněž prokázány ochranné a růst podporující účinky vůči buňkám střevní sliznice.

Zhoršená hladina glutaminu v těle (zejména v gastrointestinálním traktu) je pozorována mimo jiné při multiorgánovém traumatu, septické infekci nebo zánětlivém onemocnění střev. Někdy může zvýšení přísunu glutaminu zařazením doplňků stravy vést ke zlepšení klinických příznaků u pacientů, kteří se potýkají právě s těmito poruchami. Metabolismus glutaminu může být také modulován hormony (např. glukokortikoidy, inzulínem, růstovým hormonem), takže endokrinní poruchy jsou dalším rizikovým faktorem celé „ekonomiky“ spojené s touto aminokyselinou.

Glutamin při střevních poruchách

Přestože si tělo určité množství glutaminu samo vyrábí, je vhodné zajistit jeho dostatečné množství ve stravě průběžně. Správně sestavená strava může potřebné množství glutaminu zajistit, ale existuje řada fyziologických a patofyziologických stavů, kdy může být vhodnější suplementace.

Zdroje:

Wang B, Wu G, Zhou Z, Dai Z, Sun Y, Ji Y, Li W, Wang W, Liu C, Han F, Wu Z. Glutamine and intestinal barrier function. Amino Acids. 2015 Oct;47(10):2143-54. doi: 10.1007/s00726-014-1773-4. Epub 2014 Jun 26. PMID: 24965526.

Kim MH, Kim H. The Roles of Glutamine in the Intestine and Its Implication in Intestinal Diseases. Int J Mol Sci. 2017 May 12;18(5):1051. doi: 10.3390/ijms18051051. PMID: 28498331; PMCID: PMC5454963.