Fosfor – role v organismu, zdroje ve stravě, nedostatek a nadbytek

Fosfor byl objeven již v roce 1669, kdy při hledání způsobu výroby zlata jeden z alchymistů izoloval z lidské moči téměř zářící látku. Název prvku pochází z řeckého výrazu znamenajícího „nesoucí světlo“. V lidském těle se fosfor vyskytuje hlavně v kostech a zubech, ve skutečnosti je však součástí každé buňky. Do organismu se dostává prostřednictvím každodenní stravy především ve formě sloučenin zvaných fosfáty.

fosfor

Obsah:

  1. Jakou roli hraje fosfor v organismu
  2. Kolik fosforu denně potřebujeme – doporučené dávky pro různé věkové skupiny
  3. Nejlepší zdroje fosforu ve stravě
  4. Poměr vápníku k fosforu – proč je důležitý pro kosti
  5. Nedostatek a nadbytek fosforu – příznaky a kdo patří do rizikové skupiny
  6. Často kladené otázky – fosfor v těle, zdroje, nedostatek a nadbytek

Jakou roli hraje fosfor v organismu

Přibližně 85 % fosforu přítomného v organismu se nachází v kostech a zubech. Vyskytuje se tam společně s vápníkem ve formě minerálních sloučenin, které těmto tkáním dodávají patřičnou tvrdost. Zbývající část je rozložena ve svalech, orgánech a tělních tekutinách. Fosfor je součástí adenosintrifosfátu (ATP), sloučeniny využívané buňkami k ukládání a přenosu energie. Je také přítomen ve fosfolipidech tvořících buněčné membrány a v nukleových kyselinách, tedy v DNA a RNA, které uchovávají a přenášejí genetickou informaci.

Sloučeniny fosforu se navíc podílejí na udržování správné acidobazické rovnováhy tělních tekutin. Fosfátové skupiny se vážou na různá bílkoviny a tímto způsobem se podílejí na regulaci aktivity mnoha enzymů. Podle zdravotních tvrzení povolených v Evropské unii fosfor přispívá k udržení správného energetického metabolismu, správné funkce buněčných membrán a správného stavu kostí a zubů.

Kolik fosforu denně potřebujeme – doporučené dávky pro různé věkové skupiny

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil dostatečný příjem fosforu pro dospělé na 550 mg denně. Stejná hodnota platí i pro těhotné a kojící ženy. Pro kojence ve věku 7–11 měsíců bylo stanoveno 160 mg denně, pro děti od 1 do 3 let 250 mg a pro děti od 4 do 10 let 440 mg. Ve věku 11–17 let se tato hodnota zvyšuje na 640 mg denně. U těchto skupin EFSA nerozlišuje normy podle pohlaví. Tyto hodnoty byly stanoveny jako adekvátní příjem (AI, angl. Adequate Intake), protože dostupné údaje neumožňovaly přesně určit průměrnou potřebu fosforu.

Nejlepší zdroje fosforu ve stravě

fosfor

Fosfor se vyskytuje v mnoha potravinách, a proto není obvykle problém zajistit jeho přísun prostřednictvím pestré stravy. Mezi bohatší zdroje patří zrající sýry. Významné množství se nachází také v rybách, drůbežím mase, vejcích, mléce a jogurtech. V rostlinné stravě jsou zdroji fosforu také fazole, čočka, ovesné vločky, ořechy a semena. Část fosforu obsaženého v obilovinách a semenech je však vázána na kyselinu fytovou, a proto si jej člověk vstřebává hůře než fosfor z mnoha živočišných produktů.

Samostatnou skupinu tvoří fosfáty přidávané do zpracovaných potravin, mimo jiné do uzenin, tavených sýrů, některých hotových jídel a nápojů typu cola. Plní zde technologické funkce, například regulují kyselost nebo pomáhají udržovat správnou konzistenci.

Poměr vápníku k fosforu – proč je důležitý pro kosti

Vápník a fosfor společně tvoří minerální složku kostí a zubů. Jejich metabolismus v organismu je vzájemně propojen, protože na vstřebávání, uvolňování z kostí a vylučování obou prvků má vliv mimo jiné vitamin D a parathormon. Výsledky studií týkajících se vztahu mezi poměrem obou složek a minerální hustotou kostí nejsou jednoznačné. Neexistuje jediný poměr vápníku k fosforu v každodenní stravě, který by platil pro všechny osoby, například 1:1 nebo 2:1. EFSA při stanovení doporučeného příjmu fosforu vycházela z molárního poměru vápníku k fosforu v organismu, který činí přibližně 1,4–1,9:1.

Odhadovaný obsah fosforu ve vybraných potravinách

Potravina

Fosfor (mg/100 g)

Dýňová semínka, sušená 

~1040

Sýr gouda

~498

Ovesné vločky

~438

Losos atlantický, syrový 

~227

Plnotučné kravské mléko

~113

Nedostatek a nadbytek fosforu – příznaky a kdo patří do rizikové skupiny

Nedostatek fosforu způsobený nedostatečným příjmem ve stravě se vyskytuje zřídka. Častěji souvisí s nemocemi, poruchami funkce ledvin nebo užíváním některých léků. Může způsobit svalovou slabost, nechutenství, bolesti kostí a poruchy citlivosti. Zvláště ohroženy jsou podvyživené osoby, pacienti s hormonálními poruchami a osoby dlouhodobě užívající léky vázající fosfáty. Nadbytek fosfátů v krvi se vyskytuje především u osob s onemocněním ledvin a může přispívat k ukládání vápenatých sloučenin v cévách a dalších tkáních.

"Fosfor se spojuje především se zdravými kostmi a zuby, ale jeho role je mnohem širší. Je součástí každé buňky, podílí se na energetických metabolismech a na stavbě DNA. Jelikož se vyskytuje v mnoha běžných potravinách, k jeho nedostatku způsobenému samotnou stravou dochází jen zřídka. Důležitá je však nejen množství přijímaného fosforu, ale také způsob, jakým ho organismus využívá a vylučuje". Łukasz Domeracki – dietolog

Často kladené otázky – fosfor v těle, zdroje, nedostatek a nadbytek

Co je to fosfor a jaké funkce plní v těle?

Fosfor je nezbytný minerál, který se vyskytuje v každé buňce organismu. Přibližně 85 % jeho zásob se nachází v kostech a zubech. Fosfor přispívá k udržení správného energetického metabolismu, správné funkce buněčných membrán a zdravých kostí a zubů.

Kolik fosforu denně potřebuje dospělý člověk?

Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) činí dostatečný příjem fosforu pro dospělé 550 mg denně. Stejná hodnota platí i pro těhotné a kojící ženy. Jedná se o úroveň dostatečného příjmu (AI), nikoli o doporučenou dávku doplňku stravy.

V jakých potravinách je nejvíce fosforu?

Mezi bohaté zdroje fosforu patří dýňová semínka, zrající sýry, ryby, maso, vejce, ovesné vločky, ořechy a luštěniny. Například 100 g dýňových semínek může obsahovat přibližně 1040 mg fosforu a 100 g sýra gouda přibližně 498 mg. Fosfor pocházející z některých rostlinných produktů je však hůře vstřebatelný kvůli přítomnosti kyseliny fytové.

Jaké jsou příznaky nedostatku fosforu?

Nedostatek fosforu se může projevovat svalovou slabostí, nechutenstvím, bolestmi kostí a poruchami citlivosti. Vyskytuje se relativně zřídka a častěji souvisí s určitými nemocemi, podvýživou nebo užíváním některých léků než s běžnou stravou. Samotné příznaky nelze považovat za potvrzení nedostatku.

Je nadbytek fosforu škodlivý?

Nadměrná koncentrace fosfátů v krvi může být nebezpečná, zejména u osob s chronickým onemocněním ledvin. Může přispívat k poruchám minerální rovnováhy a ukládání vápenatých sloučenin v cévách a dalších tkáních. Je však třeba rozlišovat mezi vysokým příjmem fosforu ve stravě a zvýšenou koncentrací fosfátů v krvi.

Jsou fosfáty přidávané do potravin totéž jako přírodní fosfor?

Fosfor se vyskytuje jak přirozeně v potravinách, tak ve formě fosfátů přidávaných do některých zpracovaných výrobků. Tyto přísady lze nalézt mimo jiné ve vybraných uzeninách, tavených sýrech a nápojích typu cola. Fosfor z mnoha fosfátových přísad je snáze stravitelný než fosfor vázaný na kyselinu fytovou v rostlinných produktech.

Jaký by měl být poměr vápníku k fosforu ve stravě?

Vápník a fosfor se společně podílejí na tvorbě kostí a zubů, ale nebyl stanoven žádný ideální poměr těchto složek, který by platil pro všechny lidi. Není tedy nutné sestavovat denní stravu podle pevně daného poměru 1:1 nebo 2:1. Důležitější je zajistit dostatečný příjem obou složek s ohledem na věk a zdravotní stav.

Zdroje:

  • Itkonen, S. T., & Lamberg-Allardt, C. (2023). Phosphorus - a scoping review for Nordic Nutrition Recommendations 2023. Food & nutrition research, 67, 10.29219/fnr.v67.10318. https://doi.org/10.29219/fnr.v67.10318
  • Calvo, M. S., & Tucker, K. L. (2013). Is phosphorus intake that exceeds dietary requirements a risk factor in bone health?. Annals of the New York Academy of Sciences, 1301, 29–35. https://doi.org/10.1111/nyas.12300
  • Gutiérrez O. M. (2026). Recent insights into the role of dietary phosphorus in the development and progression of chronic kidney disease-mineral and bone disorder. Current opinion in nephrology and hypertension, 35(4), 447–452. https://doi.org/10.1097/MNH.0000000000001185
ZHODNOTIT ČLÁNEK:
0 / 5