Diglycinát hořečnatý – co to je? Účinky, dávkování

Hořčík je prvek nezbytný pro základní životní procesy. Organismus ho spotřebovává prakticky neustále a jeho hladina závisí na stravě, životním stylu a zátěži, jako je psychický stres nebo fyzická aktivita. Když začne hořčík chybět, mění se způsob, jakým člověk reaguje na každodenní podněty a jak efektivně řeší problémy. Je dobré znát jak příznaky nedostatku, tak preventivní a terapeutická opatření v této oblasti.

1. Vlastnosti hořčíku
2. Vlastnosti glycinu
3. Zdroje hořčíku
4. Důsledky nedostatku hořčíku
5. Struktura diglycinátu hořečnatého
6. Účinek diglycinátu hořčíku
7. Dávkování diglycinátu hořečnatého

Vlastnosti hořčíku

Hořčík by neměl být spojován pouze se svalovými křečemi, protože je potřebný prakticky pro každou buňku a pomáhá jim fungovat stabilně po celý den. Zjednodušeně řečeno, podporuje procesy, díky nimž buňky produkují energii a jejich genetický materiál zůstává uspořádaný a správně kopírovaný. V nervovém systému pomáhá hořčík udržovat rovnováhu mezi vzrušením a uklidněním a chrání neurony před nadměrným přetížením.

Magnezium je pro srdce důležitý, protože ovlivňuje správnou spolupráci základních elektrolytů, od nichž závisí rytmus a síla srdečního svalu. V cévách podporuje správné napětí jejich stěn, což je důležité pro udržení správného tlaku. Je také důležitý pro imunitu, protože umožňuje buňkám imunitního systému efektivně komunikovat a reagovat na hrozby. V kostech a zubech pomáhá udržovat správnou minerální strukturu.

Vlastnosti glycinu

Glycin je nejmenší a nejjednodušší aminokyselina, kterou si tělo dokáže samo vyrobit a zároveň ji získává z potravy. Navzdory své velmi jednoduché struktuře plní mnoho úkolů, které pomáhají buňkám udržovat rovnoměrný rytmus práce. Je součástí mnoha bílkovin, proto je základním stavebním materiálem pro tkáně, včetně kůže, chrupavky a šlach. Podílí se na tvorbě kolagenu, který je důležitý pro pružnost a odolnost pojivových struktur.

V nervovém systému působí glycin jako přirozený inhibiční signál, který pomáhá zklidnit příliš vzrušené neurony a udržovat rovnováhu mezi aktivací a uklidněním nervových buněk. Podílí se také na procesech souvisejících s detoxikací jater, protože podporuje tvorbu sloučenin neutralizujících škodlivé produkty metabolismu.

„Výsledky výzkumů ukazují, že doplňování je prospěšné a máme pádný argument, že hořčík významně zlepšuje kvalitu spánku. Pokud máte také problémy s usínáním nebo se často budíte, zkuste před spaním doplnit citrát nebo glycinát hořčíku." Agata Bugorska – dietoložka.

Zdroje hořčíku

Hořčík se vyskytuje v mnoha běžných potravinách, přičemž nejbohatším zdrojem jsou rostlinné produkty. Hodně hořčíku se nachází v dýňových semínkách, mandlích, kešu oříšcích a kakaových bobech. Velmi dobrým zdrojem jsou různé kaše a zrna, zejména pohanková kaše, ovesná kaše, quinoa a celozrnné pečivo. Zelená listová zelenina, jako je špenát nebo kapusta, obsahuje hořčík díky přítomnosti chlorofylu, tedy zeleného barviva. Mezi živočišnými produkty se určité množství hořčíku nachází v rybách, zejména tučných, a v mléčných výrobcích. Hořčík se vyskytuje také v minerálních vodách.

Důsledky nedostatku hořčíku

Nedostatek hořčíku se obvykle vyvíjí pomalu, proto jsou první příznaky často nespecifické. Mezi nejčastější patří drobné svalové záškuby, tiky očních víček, větší nervozita, potíže s uklidněním a větší únava. Může se objevit pocit rychlejší únavy při námaze a horší tolerance stresu. Nedostatek hořčíku se často odráží také na kvalitě spánku. Může se objevit obtížné usínání, častější probouzení, mělký spánek a pocit, že tělo „nemůže vypnout“ navzdory únavě.

U některých lidí se nedostatek projevuje bušením srdce, kolísáním krevního tlaku a větší náchylností k bolestem hlavy nebo migrénám, což je důsledkem poruch nervového systému a spolupráce hořčíku s jinými elektrolyty. Při delším udržování příliš nízké hladiny se mohou zhoršovat procesy obnovy kostí a odolnost.

Struktura diglycinátu hořečnatého

Diglycinát hořečnatý je chemická sloučenina, ve které je jeden iont hořčíku trvale spojen se dvěma molekulami glycinu, nejjednodušší aminokyseliny, což mu dodává specifickou strukturu a fyzikálně-chemické vlastnosti, které jej odlišují od anorganických forem, jako je oxid nebo chlorid. Hořčík je chemický prvek označený v Mendelejevově periodické tabulce symbolem Mg, za normálních podmínek je to světle šedý, poměrně lehký kov.

Glycin je naopak velmi malá, jednoduchá organická molekula patřící mezi aminokyseliny, složená z jednoho atomu uhlíku uprostřed, ke kterému jsou připojeny čtyři funkční „ramena“. V diglycinátu hořčíku dvě molekuly glycinu „chytají" iont Mg a vytvářejí s ním komplex zvaný chelát, namísto jednoduché, volné elektrostatické přitažlivosti, jako v jednodušších formách spojení s hořčíkem.

Odhadovaná průměrná potřeba hořčíku pro mládež a dospělé

(mg/den).

Účinek diglycinátu hořčíku

Skutečnost, že glycin "obklopuje" iont hořčíku, způsobuje, že se jeho chování ve vodném roztoku liší od chování jednoduchých anorganických solí. Namísto okamžitého úplného rozdělení zůstává část molekul ve formě komplexů, které se rozpadají pouze za určitých podmínek.

V kyselém prostředí žaludku se tato spojené forma nerozpadá tak rychle jako jiné formy, díky čemuž se hořčík neuvolňuje náhle a nezatěžuje lokálně sliznici. Když směs přechází do tenkého střeva, část hořčíku zůstává stále vázána na glycin, což znamená, že tělo má další "cestu" pro příjem hořčíku, nezávislou na standardních mechanismech.

Dávkování diglycinátu hořečnatého

Stanovení dávkování diglycinátu hořčíku se obvykle zakládá na množství čistého hořčíku, protože tato sloučenina je větší molekula a její hmotnost přímo neodráží skutečné množství Mg dostupné pro organismus. Nejčastěji používané přípravky obsahují přibližně 10–20 % elementárního hořčíku, což znamená, že kapsle s 1000 mg diglycinátu poskytuje v průměru 100–200 mg samotného Mg.

V praxi se používají dávky v rozmezí 200–400 mg elementárního hořčíku denně, rozdělené do 1–2 dávek, přičemž glycinátová forma se často podává večer. Při zvýšené citlivosti trávicího traktu lze začít s nižší dávkou, například 100–150 mg hořčíku denně, a poté ji postupně zvyšovat.

Zdroje:

• Matek Sarić, M., Sorić, T., Juko Kasap, Ž., Lisica Šikić, N., Mavar, M., Andruškienė, J., & Sarić, A. (2025). Magnesium: Health Effects, Deficiency Burden, and Future Public Health Directions. Nutrients, 17(22), 3626. https://doi.org/10.3390/nu17223626
• Arab, A., Rafie, N., Amani, R., & Shirani, F. (2023). The Role of Magnesium in Sleep Health: a Systematic Review of Available Literature. Biological trace element research, 201(1), 121–128. https://doi.org/10.1007/s12011-022-03162-1
• Xue, W., You, J., Su, Y., & Wang, Q. (2019). The Effect of Magnesium Deficiency on Neurological Disorders: A Narrative Review Article. Iranian journal of public health, 48(3), 379–387.