Nedostatek železa zůstává jedním z nejčastějších problémů výživy u malých dětí, a to i přes pokroky v prevenci a zdravotní výchově. Období od 6. do 36. měsíce věku je spojeno s obzvláště vysokým rizikem deficitu, protože tempo růstu často převyšuje schopnost pokrýt potřebu ze stravy. Účinný přístup k prevenci a léčbě nedostatku vyžaduje jak správnou diagnostiku, tak individualizaci výživových doporučení, včetně suplementace.
![železná kapsle na dětské ruce]()
- Příznaky a diagnostika nedostatku železa
- Výskyt a příčiny nedostatku železa
- Klíčové složky pro metabolismus železa
- Boj proti nedostatku železa
Příznaky a diagnostika nedostatku železa
Současné doporučení pro diagnostiku nedostatku železa u dětí se opírají o kombinaci hodnocení klinických příznaků a analýzy laboratorních ukazatelů, protože klinický obraz může být nespecifický nebo nenápadný, zejména v počátečních stádiích nedostatku.
Mezi nejčastěji pozorované příznaky patří:
- bledost kůže a sliznic
- apatie
- snadná únava
- snížená koncentrace
- zhoršení školních výsledků
- podrážděnost
- zpomalení psychomotorického vývoje
- u kojenců také opožděný kognitivní a motorický vývoj.
- U některých dětí se mohou objevit příznaky pica, tj. porucha chuti k jídlu, např. pojídání hlíny, ledu nebo papíru.
Pokud máte podezření...
V případě podezření na nedostatek železa se doporučuje provést základní laboratorní vyšetření, které zahrnuje především stanovení koncentrace hemoglobinu (Hb), což umožňuje odhalit přítomnost anémie, ale nestačí k potvrzení nedostatku železa jako její příčiny. Proto je důležité stanovit ukazatele metabolismu železa, jako je feritina (hlavní protein vázající železo v organismu), transferina, saturace transferiny železem (TSAT), koncentrace železa v séru a celková vazebná schopnost železa (TIBC).
Ferritin
Zvláštní pozornost je třeba věnovat ferritinu, protože jeho nízká koncentrace je nejvýznamnějším ukazatelem nedostatku železa, ale je třeba mít na paměti, že ferritin je také protein akutní fáze, což znamená, že jeho hladina může stoupat při zánětlivých stavech nezávisle na skutečných zásobách železa.
Výskyt a příčiny nedostatku železa
Nedostatek železa zůstává i přes zlepšení výživových standardů jednou z nejčastějších poruch výživy u dětí ve věku 6–36 měsíců. Jeho výskyt v Evropě se značně liší a závisí mimo jiné na socioekonomickém statusu, způsobu výživy (mateřské mléko, kravské mléko, modifikované mléko), regionu a zánětlivém stavu organismu. U kojenců ve věku 6–12 měsíců dosahoval podíl případů nedostatku železa 2–25 % a u dětí ve věku 12–36 měsíců 3 až dokonce 48 %, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány ve východní Evropě.
Anémie
Anémie způsobená nedostatkem železa byla méně častá, i když ve východoevropských zemích dosahovala až 50 %, ve srovnání s <5 % v západních zemích. I u zdravých dětí v západní Evropě může mít přibližně 20–30 % nedostatečné zásoby železa, přestože průměrný příjem odpovídá doporučením.
Podle údajů z Asie a Afriky je průměrná incidence nedostatku železa u dětí do 5 let 17,95 % a anémie 16,42 %, zejména u dětí do 2 let, z početných rodin a s nízkou porodní hmotností.
Nadváha a obezita zvyšují riziko
Zajímavé je, že nejen podvýživa, ale také nadváha a obezita zvyšují riziko nedostatku. Souvisí to s chronickým zánětem a nadprodukcí hepcidinu, který omezuje vstřebávání a uvolňování železa z tkání. Rostlinná strava, která je bohatá na inhibitory vstřebávání železa (jako je kyselina fytová, polyfenoly), může tento stav také zhoršovat. Vstřebávání může být také narušeno změnami v střevní mikroflóře, která v případě obezity nebo dlouhodobého užívání některých léků ztrácí schopnost podporovat dostupnost mikroživin.
Kromě samotné úrovně příjmu železa jsou pro metabolismus tohoto prvku klíčové některé vitamíny: vitamín C zlepšuje vstřebávání nehemového železa a vytváří rozpustné komplexy, zatímco vitamíny skupiny B – pyridoxin (B6), kyselina listová (B9) a kobalamin (B12) – jsou nezbytné pro správnou erytropoézu. Jejich nedostatek může vést k megaloblastické anémii, poruchám zrání krvinek a neefektivnímu využití železa, i když je dodáváno v dostatečném množství.
Potřeba železa u dětí
|
Věk dítěte
|
Doporučená denní dávka železa (mg/den)
|
|
0–6 měsíců
|
0,3 (průměrný příjem z mateřského mléka)
|
|
7–12 měsíců
|
11
|
|
1–3 roky
|
7
|
|
4–6 let
|
10
|
|
7–9 let
|
10
|
|
10–12 let (chlapci)
|
10
|
|
10–12 let (dívky)
|
10
|
|
13–18 let (chlapci)
|
12
|
|
13–18 let (dívky)
|
15
|
Boj proti nedostatku železa
![dítě s železnými kapslemi]()
Strava zabraňující nedostatku železa u dětí by měla obsahovat potraviny bohaté na hemové železo, jako je červené maso, drůbež a ryby, které se vyznačují vysokou biologickou dostupností.
Nezapomeňte na vitamín C
Je také vhodné zařadit zdroje nehemového železa, jako jsou luštěniny, zelená listová zelenina nebo celozrnné obiloviny, a nezapomínat na současný příjem vitamínu C (např. z citrusových plodů nebo papriky), který podporuje jeho vstřebávání.
Současný terapeutický přístup k nedostatku železa a anémii z jeho nedostatku u dětí je založen hlavně na perorální suplementaci železa, nejčastěji ve formě síranu železnatého, který je účinný, ale poměrně často vyvolává nežádoucí účinky ze strany zažívacího traktu. Alternativy, jako jsou polymaltózové komplexy a bisglycinát železa, se vyznačují lepší snášenlivostí, i když důkazy o jejich vyšší účinnosti jsou omezené.
Účinné a bezpečné dávky jsou obvykle několik mg/kg tělesné hmotnosti/den, přičemž léčba kratší než 3 měsíce způsobuje největší nárůst hemoglobinu a delší (více než 6 měsíců) účinněji obnovuje zásoby železa. Je třeba pamatovat na individuálně přizpůsobenou dávku. V případě nedostatku železa bez anémie neexistují jednoznačná terapeutická doporučení, i když léčba může zlepšit vývoj dítěte.
Laktoferin
Slibnou možností je laktoferin, který zlepšuje hematologické parametry při nižším riziku nežádoucích účinků. Kromě toho se zkoumají podpůrné intervence, jako jsou probiotika a prebiotika (např. Lactobacillus plantarum 299v), i když jejich účinnost u dětí je stále nejistá.
Další strategie
V zemích s nižšími příjmy se také používá dvojitě obohacená sůl a kuchyňské nádobí s přídavkem železa jako populační opatření s mírnou účinností. V některých studiích prokázaly příznivé účinky také přípravky z východní asijské bylinkové medicíny, i když vyžadují další ověření.
Zdroje:
- McDonagh M, Blazina I, Dana T, Cantor A, Bougatsos C. Routine Iron Supplementation and Screening for Iron Deficiency Anemia in Children Ages 6 to 24 Months: A Systematic Review to Update the U.S. Preventive Services Task Force Recommendation. Rockville (MD): Agency for Healthcare Research and Quality (US); March 2015.
- Andersen CT, Marsden DM, Duggan CP, Liu E, Mozaffarian D, Fawzi WW. Oral iron supplementation and anaemia in children according to schedule, duration, dose and cosupplementation: a systematic review and meta-analysis of 129 randomised trials. BMJ Glob Health. 2023;8(2):e010745. doi:10.1136/bmjgh-2022-010745
- Arulparithi CS, Arunbabu T, Manjani S. Iron Preparations in the Management of Iron Deficiency Anemia in Infants and Children: A Systematic Review and Meta-Analysis. Indian Pediatr. 2023;60(9):752-758.
- Abdullah K, Kendzerska T, Shah P, Uleryk E, Parkin PC. Efficacy of oral iron therapy in improving the developmental outcome of pre-school children with non-anaemic iron deficiency: a systematic review. Public Health Nutr. 2013;16(8):1497-1506. doi:10.1017/S1368980012003709
- Rehman T, Agrawal R, Ahamed F, et al. Optimal dose and duration of iron supplementation for treating iron deficiency anaemia in children and adolescents: A systematic review and meta-analysis. PLoS One. 2025;20(2):e0319068. Published 2025 Feb 14. doi:10.1371/journal.pone.0319068
- June D, Konstantin AT, Lumbanradja LA, Aryani A, Hengky A. Lactoferrin as treatment for iron-deficiency anemia in children: a systematic review. Turk J Pediatr. 2023;65(4):543-554. doi:10.24953/turkjped.2022.670
- Fischer JAJ, Cherian AM, Bone JN, Karakochuk CD. The effects of oral ferrous bisglycinate supplementation on hemoglobin and ferritin concentrations in adults and children: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Nutr Rev. 2023;81(8):904-920. doi:10.1093/nutrit/nuac106
- Ramírez-Luzuriaga MJ, Larson LM, Mannar V, Martorell R. Impact of Double-Fortified Salt with Iron and Iodine on Hemoglobin, Anemia, and Iron Deficiency Anemia: A Systematic Review and Meta-Analysis. Adv Nutr. 2018;9(3):207-218. doi:10.1093/advances/nmy008
- Apte A, Parge A, Nimkar R, Sinha A. Effect of probiotic and prebiotics supplementation on hemoglobin levels and iron absorption among women of reproductive age and children: a systematic review and meta-analysis. BMC Nutr. 2025;11(1):31. Published 2025 Feb 7. doi:10.1186/s40795-025-01015-3
- Jeong YK, Kim JH, Lee SH, Bang M, Chang GT. Safety and efficacy of East Asian herbal medicine for iron deficiency anemia in children and adolescents: a systematic review and meta-analysis. Front Pharmacol. 2024;15:1339486. Published 2024 Apr 8. doi:10.3389/fphar.2024.1339486
- Alves C, Saleh A, Alaofè H. Iron-containing cookware for the reduction of iron deficiency anemia among children and females of reproductive age in low- and middle-income countries: A systematic review. PLoS One. 2019;14(9):e0221094. Published 2019 Sep 3. doi:10.1371/journal.pone.0221094
- van der Merwe LF, Eussen SR. Iron status of young children in Europe. Am J Clin Nutr. 2017;106(Suppl 6):1663S-1671S. doi:10.3945/ajcn.117.156018
- Eussen S, Alles M, Uijterschout L, Brus F, van der Horst-Graat J. Iron intake and status of children aged 6-36 months in Europe: a systematic review. Ann Nutr Metab. 2015;66(2-3):80-92. doi:10.1159/000371357
- Gedfie S, Getawa S, Melku M. Prevalence and Associated Factors of Iron Deficiency and Iron Deficiency Anemia Among Under-5 Children: A Systematic Review and Meta-Analysis. Glob Pediatr Health. 2022;9:2333794X221110860. Published 2022 Jul 6. doi:10.1177/2333794X221110860
- Ji SQ, Han R, Huang PP, Wang SY, Lin H, Ma L. Iron deficiency and early childhood caries: a systematic review and meta-analysis. Chin Med J (Engl). 2021;134(23):2832-2837. Published 2021 Sep 20. doi:10.1097/CM9.0000000000001729
- Tan X, Tan PY, Gong YY, Moore JB. Overnutrition is a risk factor for iron, but not for zinc or vitamin A deficiency in children and young people: a systematic review and meta-analysis. BMJ Glob Health. 2024;9(4):e015135. Published 2024 Apr 9. doi:10.1136/bmjgh-2024-015135
- Malden S, Gillespie J, Hughes A, et al. Obesity in young children and its relationship with diagnosis of asthma, vitamin D deficiency, iron deficiency, specific allergies and flat-footedness: A systematic review and meta-analysis. Obes Rev. 2021;22(3):e13129. doi:10.1111/obr.13129
- Berton PF, Gambero A. Hepcidin and inflammation associated with iron deficiency in childhood obesity - A systematic review. J Pediatr (Rio J). 2024;100(2):124-131. doi:10.1016/j.jped.2023.06.002
Uvedený obsah má pouze vzdělávací a informační účely. Pečlivě dbáme na jeho věcnou správnost. Nemá však nahrazovat individuální rady odborníka, přizpůsobené konkrétní situaci čtenáře.