Které vitamíny zlepšují náladu?

Před více než 100 lety v jedné americké knížce o domácí medicíně byla nastíněna úloha stravy pro psychickou náladu. Jakou jedna z hlavních příčin „šílenství“ bylo tehdy popsáno „nedokonalé stravování“. Tato zjištění nebyla ale něčím novým a průlomovým, protože obdobné teorie byly prezentovány již za dob Hippokratových (před více než 2400 lety).

veselá žena

Moderní vědecký výzkum potvrzuje tato historická pozorování. K nejlépe prozkoumaným vitamínům z hlediska vlivu na náladu patří vitamíny skupiny B. Tyto vitamíny plní četné metabolické a syntetické funkce, a to jak nepřímou, tak i přímou regulací činnosti nervového systému.

Vitamíny ze skupiny B

Tiamin, tedy vitamín B1, se podílí na tvorbě neurotransmiterů a také může napodobovat činnost jednoho z nich – acetylcholinu. Tato látka je důležitá mj. pro koncentraci pozornosti, nebo paměť, které jsou důležité pro udržení nálady v rovnováze. Tiamin také pomáhá při tvorbě GABA (kyseliny gama-aminomáselné), která v nervovém systému brzdí signály spojení s nadměrným přemýšlením o věcech, které nás nenechávají v klidu. Dospělý organismus k tomu potřebuje alespoň 1,1-1,3 mg vitamínu B1 denně.

Pyridoxin, tedy vitamín B6, má poněkud širší účinky související s úpravou nálady. Má totiž vliv na syntézu neurotransmiterů přímo zapojených do úpravy nálady. Podílí se mj. na uvolňování sertoninu, adrenalinu nebo dopaminu, jejichž účinnost je často narušena při depresích. Mají vliv na úroveň příjemného pocitu z běžných věcí, upravují motivaci k činnostem (práci, učení, fyzickým aktivitám) a mobilizují nervový systém v obtížných a stresových situacích. Určitý význam má pyridoxin také z hlediska syntézy GABA. Dospělí by měli konzumovat asi 1,1-1,7 mg tohoto vitamínu denně.

Kyselina foliová, tj. vitamín B9, je další látka ze skupiny vitamínů B, která má vliv na fungování nervového systému. Podílí se na kontrole metabolismu látek nezbytných k tvorbě serotoninu a noradrenalinu. Tyto látky jsou potřebné k udržení optimální úrovně energie během dne a chrání před poklesy nálady. Za účelem zvýšení hladiny serotoninu v organismu brzdí kyselina foliová rozklad tryptofanu, zatímco ve vztahu k noradrenalinu brzdí rozklad jiné aminokyseliny – tyrosinu. Také se účastní energetického metabolismu mozku. Denní potřeba vitamínu B9 u dospělé osoby je asi 320-400 µg.

Kobalamin, tedy vitamín B12, se také podílí na regulaci činnosti nervového systému. Je to důležitý faktor podílející se na syntéze moanoaminových neurotransmiterů, tedy např. serotoninu, dopaminu a adrenalinu. Ovlivňuje také metabolismus kyseliny foliové, kvůli čemuž jsou nedostatky kobalaminu dvojnásob nebezpečné pro náladu a psychický stav. Podílí se také na syntéze myelinu, tedy tkáně obklopující nervy, která zajišťuje správnou vodivost elektrických nervových signálů. Pro udržení správné úrovně vitamínu B12 v dospělém organismu je nutné stravou přijímat alespoň 2,0-2,4 µg této látky.

Vitamíny D a E

vitamin D

Pozornost je nutné věnovat tomu, že vitamíny ze skupiny B nejsou jedinými živinami mezi vitamíny, které pomáhají zlepšit náladu. Příkladem jsou vitamíny D a E, které plní přímější funkce v nervovém systému. Vitamín D má receptory v téměř celém organismu, včetně mozku, kde reguluje homeostázu. Vitamín E je zas silný antioxidant, který minimalizuje negativní vliv stresu na mozek a má ochranné účinky. Pro udržení nebo zlepšení nálady je doporučeno přijímat alespoň 15 µg vitamínu D a 10 µg vitamínu E denně.

ZHODNOTIT ČLÁNEK:
0 / 5 5 0
SFD
Váš košík (...)
Produkt byl přidán Produkt byl odstraněn Do vašeho košíku byly přidány produkty z jiného zařízení Obnovili jsme váš košík z jiného zařízení